Pilotní výcvik – Nouzová přistání II.
5. Špatný rozpočet:
Sleduji, že jednou z nejčastějších chyb pilotů je jejich chybný rozpočet na přistání a špatná práce s překážkami před přistáním.
Když pilot nedoletí k zamýšlené ploše...
V základním výcviku se učí mnoho věcí, které jsou následně vylétaným pilotům kontraproduktivní, ale je zcela zřejmé proč. Základní výcvik pilota musí být v první řadě bezpečný!
Tak se například učí, že pilot si při nouzovém přistání má vybrat jednu jedinou plochu dostatečně velkou a na tu přistát. V některých krajích to jde, jinde je terén složitější, někde dostatečnou plochu nenajdete vůbec. Každopádně takové doporučení souvisí s možnostmi studenta - pilota, aby nebyl přetížen „overloaded“ a jeho koncentrace se ubírala k dosažení cíle po jedné linii k jedné ploše.
Také se učí, že pilot nemá v klesání zavírat vztlakové klapky. Chápu, je to opět pro bezpečnost a opět z důvodu nepřetížit pilota. Protože spolu se zavíráním vztlakových klapek, nebo někdy i před tím, musí jinak potlačit, získávat větší klouzací rychlost korigovat vyvážení a sledovat změnu vztlaku rychlosti a klouzavosti.
Samozřejmě se také učí, že si pilot má otevřít vztlakové klapky až si je stoprocentně jist, že zamýšlené plochy dosáhne. Bohužel s tím se pojí další problémy, které si popíšeme později. Se vztlakovými klapkami se dá vůbec různě čarovat, pokud jste pokročilý pilot.
Mnohdy se setkávám i s vylétanými piloty při přeškolení na typ, kdy si v případě shození zapalování vyberou nějakou plochu a dělají vše potřebné, aby plochy dolétli. Bohužel plochy nedosáhnou jenom proto, že kromě špatného úsudku o směru a síle větru, která je běžnější, než by si leckdo troufl tvrdit, klouzavosti letadla nijak více nepomohli!
Někdy letí zbytečně vybočení a tím se brzdí, jindy letí příliš na velkém úhlu a zabrždění. Zapomínají na nahrubení vrtule na doraz, nebo do polohy prapor, nepřivřou si klapky a nepřizpůsobí rychlost přivřeným klapkám, když už si je zbytečně brzy vytáhli! Někdy je to prapodivná kombinace toho všeho.
|