Fotoaparát C-2500L je pravá digitální zrcadlovka s CCD snímačem, který obsahuje 2.5 mil. obrazových buněk a jehož maximální rozlišení je 1712x1368. Svými vlastnostmi by se dal zařadit do kategorie poloprofesionálních přístrojů s velmi dobře propracovaným tělem, které přesně padne do ruky a takřka vylučuje nesprávné držení. Oproti ostatním digitálním zrcadlovkám je i překvapivě lehký (480g bez baterie a paměťových karet).



Napájení a spotřeba
    Fotoaparát je možno napájet ze čtyř tužkových článků (NiCd, NiMH, alkalické) nebo pomocí konektoru na těle fotoaparátu také z externího síťového adaptéru. Zatímco NiMH články včetně jejich nabíječky jsou v ceně fotoaparátu, externí síťový zdroj se kupuje zvlášť. Údaje o datumu a nastavení přístroje jsou udržovány v interní paměti pomocí malé výměnné lithiové baterie (CR2025) o napětí 3V. Odběr proudu z tužkových článků se za normálního provozu pohybuje kolem 220mA, takže NiMH články s kapacitou 1600mAh mohou teoreticky vydržet něco přes 7 hodin. Ovšem opravdu teoreticky, protože po delší době nečinnosti, kterou je možno nastavit od 1 do 10 minut, přejde fotoaparát do režimu spánku, při kterém odebírá z baterie proud o velikosti pouze 0.24mA. Stiskem libovolného tlačítka pak dojde během pouhých 2 sekund k "probuzení", odběr vyskočí opět na 220mA a fotoaparát je připraven k expozici. Aktivace ze stavu úplného vypnutí je rovněž velmi krátká a trvá přibližně 3 sekundy.

    V okamžiku rozsvícení displeje (například při prohlížení pořízených záběrů) vzroste spotřeba na 680mA. Po úplném vypnutí fotoaparátu pak teče do přístroje pouhých 0.02mA, což je tak malá hodnota, že je zbytečné vyjímat články z přístroje při jeho delším nepoužívání.

CCD snímač
    Snímacím světlocitlivým prvkem přístroje je progresivní CCD snímač s celkem 2.5 mil. obrazových buněk z nichž využitelných je přibližně 2.34 mil., přesněji 1712x1368. Toto je taky maximální rozlišení použitého CCD snímače. Při nastavení maximálního rozlišení je možno zvolit mezi formátem obrázku JPEG nebo TIFF bez komprese. Další nastavitelná nižší rozlišení 1280x1024 a 640x512 s různým stupněm komprese jsou pak již pouze ve formátu JPEG. Na kartu s kapacitou 64MB lze tedy uložit od 8 snímků té nejvyšší kvality až po asi 400 snímků kvality nejnižší.

Objektiv
    Transfokátor umožňuje měnit ohniskovou vzdálenost od 9.2 do 28mm, v přepočtu na kinofilm od 36 do 110mm (3x), jedná se tedy o trojnásobný Zoom. Maximální světelnost objektivu je 2.8, při nastavení nejdelší ohniskové vzdálenosti objektivu pak klesne na 3.9, což je rozdíl necelého jednoho clonového čísla. Zdvih transfokátoru je pouze elektrický, nikoliv ruční a objektiv je pevně zabudován v těle fotoaparátu a není jej tedy možno vyměňovat. K prodloužení ohniskové vzdálenosti je možno na objektiv nasadit předsádku (tele-konvertor), která beze změny světelnosti násobí nejdelší ohniskovou vzdálenost objektivu 1.45x, což představuje ekvivalent 160mm. Naopak k rozšíření úhlu záběru slouží zase širokoúhlá předsádka (wide-konvertor), která zkracuje ohniskovou vzdálenost objektivu 0.8x, tedy přibližně na ekvivalent 29mm. Předsádky nejsou součástí fotoaparátu a je nutno je dokoupit zvlášť.

    Rozlišovací schopnost celého kompletu (objektiv, CCD snímač) je velmi dobrá. Jak je z přiloženého výřezu čárového rastru v extrémním zvětšení vidět, ke slévání pixelů začíná docházet někde kolem hodnoty 20. Pro zachování stejných podmínek měření byl objektiv při expozici nastaven na úhel záběru 40° (přibližně ekvivalent ohniskové vzdálenosti 50mm) a clona naplno otevřena. Ještě pro úplnost - čárový rast je fotografován ze vzdálenosti 1.9m a tloušťka čáry s číslem 20 je přesně 0.5mm.



    Zaostření obstarává zaostřovací TTL automatika, která se aktivuje lehkým namáčknutím spouště. Výsledné zaostření je pochopitelně v TTL hledáčku ihned vidět a pokud si tuto možnost fotograf zapne, pak i dvojím pípnutím slyšet.

    Při nastaveném režimu "Super Macro" je objektiv schopen ostřit dokonce už od vzdálenosti 2cm. I když klasické ruční ostření otáčením prstence objektiv neumožňuje, dá se zaostření objektivu ručně nastavit na některou z 16 přednastavených vzdáleností od 0.3m až po nekonečno. Pomocí zaostřovací automatiky je možno dokonce vzdálenost k zaostřenému předmětu změřit odečtením hodnoty na displeji.

    Při nedostatečném osvětlení pak přístroj aktivuje dvě červené diody umístěné pod objektivem, které dostatečně nasvětlí střed fotografovaného záběru a umožní tak automatice zaostřit dokonce i v úplné tmě. Toto "červené" (nikoliv infračervené) zaostřování funguje naprosto spolehlivě až do vzdálenosti 4 metrů.

    Fotografům, kteří jsou zvyklí do automatického nastavení naměřených hodnot neustále "vrtat", může snad vadit možnost nastavení clonového čísla objektivu pouze na dvě přípustné hodnoty, a to clona úplně otevřená na hodnotu 2.8 nebo clona přivřená na hodnotu 5.6 (při poloze transfokátoru wide). V běžné praxi ale není mnoho důvodů k nastavování vyšších clonových čísel než 5.6, protože hloubka ostrosti je i tak už poměrně velká. Navíc i při velmi silném osvětlení zvládá expoziční automatika zkracovat expoziční dobu dokonce až na 1/10000 sekundy! Není to prosím překlep, jedná se skutečně o jednu desetitisícinu.

Hledáček
    Jako správná zrcadlovka má i tento přístroj optický TTL hledáček s dioptrickou korekcí, ve kterém kromě posouzení zaostření a kroužku zaostřovacího a měřicího pole není jinak nic ke koukání. Hledáček zobrazuje 95% skutečné plochy snímku a všechny další hodnoty jsou k dispozici na LCD displeji na horní části fotoaparátu nad hledáčkem, popř. na barevném displeji na zadní stěně fotoaparátu. Těsně vedle hledáčku v zorném poli jsou pak dobře viditelné zelená a oranžová LED dioda, které indikují správnost zaostření a nedostatek světla, popř. stupeň nabití blesku. Obraz v hledáčku je velmi jasný, např. ve srovnání s profesionálním fotoaparátem Olympus E-10.

    Druhým "hledáčkem" je elektronický barevný TFT displej se 122000 body, na kterém je možno následně zobrazit pořízený záběr nebo až 9 zmenšených záběrů najednou. Pořízený záběr je možné si na dispeji zvětšit 2x nebo 4x, dokonce jej i na displeji posouvat a porovnat tak např. správnost zaostření v různých místech záběru. Tento displej tedy neslouží v pravém slova smyslu jako hledáček, protože ukazuje obraz teprve až po expozici. U zrcadlovky s TTL hledáčkem ostatně není až tolik důležitý.

    Na barevném displeji je možno ještě před stisknutím spouště také posoudit veškeré parametry chystané expozice. Po přepnutí do nastavovacího režimu umožňuje displej nastavovat pomocí přehledného menu veškeré parametry přístroje a ovládat některé operace.



Expozice
    Jak už bylo vysvětleno v kapitole o objektivu, má fotoaparát k dispozici 2 hodnoty clonového čísla (2.8 a 5.6), 3 hodnoty citlivosti (ISO 100, 200 a 400) a celkem 50 expozičních časů. Expoziční doba se pohybuje od 8 sekund až po 1/10000 sekundy (opět žádný překlep, opravdu se jedná o desetitisícinu). Expozici lze ovlivnit až o +/-2EV v krocích po 1/3EV. Kromě plně automatické expozice s TTL měřením bodovým nebo integrálním lze volit mezi režimem s prioritou clony (hodnotu clonového čísla si fotograf zvolí ručně) a plně manuálním režimem, ve kterém je možno ručně nastavit jak clonové číslo, tak i expoziční dobu. Všechny parametry expozice se zobrazují na barevném displeji na zadní stěně fotoaparátu, pokud si ovšem fotograf tuto možnost zapne.

    Vyvážení bílé barvy probíhá buď automaticky nebo je možno vybrat jednu ze šesti přednastavených hodnot v rozmezí 3000-6500K. Třetí možností je barevnou teplotu referenční bílé barvy přímo změřit fotoaparátem při daném osvětlení, a to namířením objektivu např. na bílý list papíru.

    Díky vestavěné vyrovnávací paměti (buffer) je možno fotoaparát přepnout do režimu sekvenčního snímání, ve kterém je schopen pořídit až 5 snímků v rychlém sledu za sebou během přibližně 3 sekund. Jednotlivou expozici (nikoliv sekvenci snímků) lze také spustit samospouští s prodlevou 12 sekund nebo pomocí dálkového ovladače s prodlevou asi 2 sekundy. Dálkový ovladač dovoluje kromě spuštění jednotlivé expozice navíc měnit i ohniskovou vzdálenost transfokátoru a v režimu prohlížení pořízených záběrů posouvat jednotlivé snímky a měnit jejich zvětšení.

Senzitometrická charakteristika a obrysová ostrost
    Nastavení senzitometrické charakteristiky CCD snímače, přesněji jejího sklonu, je skvělou funkcí. Tento parametr se nazývá gradace (strmost). Strmější gradace znamená vyšší kontrast a naopak. Současně je možno ovlivnit i obrysovou ostrost kontur snímku. Je možné vybrat jednu z následujících tří kombinací: tvrdou gradaci (vyšší kontrast) s přiostřením obrysů, měkkou gradaci (nižší kontrast) s přiostřením obrysů a nebo měkkou gradaci (nižší kontrast) bez přiostření obrysů. Lze tedy nastavit měkkou gradaci bez přiostření např. pro portrétování a vzápětí bez problémů přepnout na jinou kombinaci pro fotografování jiného tématu.

Paměť fotoaparátu
    Fotoaparát má k dispozici celkem tři druhy pamětí. Zabudovaná interní vyrovnávací paměť (buffer) je schopna pojmout až 5 snímků, aniž by se muselo čekat na jejich úplné uložení do některé ze dvou pamětí výměnných. Fotograf má tak možnost pořizovat jednotlivé záběry poměrně rychle za sebou bez ohledu na momentální stav procesu ukládání dat do paměti. V přestávkách mezi záběry je vyrovnávací paměť rychle vyprazdňována ukládáním dat na výměnnou kartu Smart Media (SM) nebo Compact Flash (CF) typ I. Každá z těchto karet má ve fotoaparátu svůj vlastní slot, takže mohou být zasunuté obě najednou. Otevírá se tím další možnost - kopírování dat z karet typu SM na karty typu CF a obráceně.

    Maximální počet uchovaných záběru pak závisí pochopitelně na tom, jaké karty s jak velkou kapacitou použijeme a jaký formát a rozměry snímků zvolíme. Pro ilustraci vezměme jednu kartu s kapacitou 64MB. Na takovou kartu můžeme uložit v extrémním případě buďto pouze 8 snímků o rozměrech 1712x1368 bodů ve formátu TIFF bez komprese nebo naopak až 400 snímků o rozměrech 640x512 bodů ve formátu JPEG.