Konečně platné kolo!

Dnes ráno jsme měli úplně pohádkový výhled z terásky na okolní skály a modrou oblohu. Předpověď počasí sice nebyla tak optimistická, příchod bouřek brzy odpoledne, ale tomu jsme nikdo nevěnovali pozornost.
Tentokrát jsme jeli na startoviště Trattberg, což je obrovská louka kam se vejde najednou i těch 150 padáků, co je v závodě. Už ve 12 hodin jsme startovali do 56 kilometrů dlouhý race to goal, cik cak přes tři otočňáky. Obloha tou dobou už byla celkem zatažená, ale i bez slunka se daly najít pěkné stoupáky a po vzdušném startu na kružnici v 12.30 hod. se trať letěla velmi rychle. Kolem 13.40 už první padák, Luc Armant (konstruktér těch prvních karbonových potvor J ) protínal pásku. V následujících 15 minutách přiletělo do cíle asi tak 100 padáků, včetně celé české partičky. Radek a Davídek někde kolem 30 místa, ale bylo to fakt hodně našláplé . Kdo na kterém místě přesně, to se uvidí až ve výsledcích, které zatím nemáme k dispozici. Z ženské konkurence to vypadá že jsem první v cíli já, že mi Icepeak sednul a ještě nebudu muset do „lítacího důchodu“ . Výsledky tu objevíte hned jak budou spočtené. Všichni jsme rádi, že se odletělo alespoň to první platné kolo a s nadějí očekáváme tu „lať“ co přece jednou musí přijít!