|
Pilotní výcvik – Nouzová přistání I.
2.Vyhledání vhodné plochy pro nouzové přistání
Po potlačení a uvedení letounu do konfigurace pro nejlepší klouzavost následuje, výběr vhodné plochy. Mnoho pilotů není schopno podržet v paměti i blízké vhodné plochy, které právě přelétli, byť by byly násobně vhodnější na nouzové přistání, než ta plocha před ním. Tomu lze předejít a lze to nacvičit.
- Ve výběru ploch osobně preferuji rozsáhlejší louky a pastviny. Poznáme je snadno, zelený nebo hnědošedozelený povrch (dle ročního období) má na sobě nedopasky, nebo chcete-li, tmavější fleky a současně stezky od zvěře vedoucí ke krmení (obvykle černý, nebo tmavý rozlehlejší flek), k napajedlu či stáji. Po okraji se obvykle nacházejí krmné balíky různých barev. I po posekání a sklizení trávy na pastvině je výrazný rozdíl mezi loukou a polem, kde sice také mohou být tmavší podmáčené plochy – ale daleko větších rozměrů.
- Pokud louky a pastviny nejsou k dispozici vybírám si pole s co nejnižší a nejřidší plodinou. Zásadně se vyhýbám řepce, neboť se stoprocentní jistotou převrátí celý letoun a velmi ho poškodí! Kukuřičné pole někdy mívá úseky s nižším podrostem a řidším výsevem, obvykle v svažitém terénu, kde se plodina neujala pro spláchnutí postřiku herbicidů do tohoto místa deštěm. Pokud není jiného zbytí nasměruji si to sem.
Bramborové pole použiji, jen a pouze, když nic jiného není k dispozici k nouzovému přistání a výhradně po řádcích. Nikdy ne napříč řádkům!
Obilná pole, které je s nízkým vzrůstem plodiny, je na přistání také vhodné, nejvhodnější bývají okraje pole, kde se nakonec po orbě a setí pole obkružuje a zarovnává, bývá tady nejlepší a nejpevnější povrch ve směru vyjetých kolejí od traktoru.
Pokud přistávám na pole s vyššími plodinami, je nezbytně nutné si udělat rozpočet tak, abych na plochu doklouzal a nad plochou, nad vršky plodin pečlivě vytratím veškerou rychlost natahováním letounu na největších vztlakových klapkách k dosažení pádové rychlosti s tím, že když ucítím pád, tak ještě výrazně přitáhnu a pustím prvně ocasní plochy do plodiny, ocasní plochy zabrzdí letoun a dojde k pádu do plodiny, letadlo se tak nemusí převrátit na kabinu.
- Někdy je v dosahu silnice bez provozu, kde by se také dalo nouzově přistát. Většinou je bohužel s provozem a i s navigačními cedulemi. Přistání na silnici či dálnici bych volil jako poslední variantu tam, kde není jiná rozumná plocha. Hrozí další možné právní následky, včetně obžaloby z veřejného ohrožení.
Manévr natáhnutí letadla na pádovou rychlost a podrovnání nad vyšší plodinu je možné nacvičit. Je podstatné nespěchat a plně se soustředit na vnímání rychlosti a odezvu řízení. Lehce se to řekne, hůře vykoná - navíc ve stresu. Jedno z možných cvičení, jak pilota připravuji na takovou situaci, je popsáno níže.
Nácvik pilotů na podrovnání nad vrcholky plodiny na poli:
K tomuto nácviku je vhodné využít co nejdelší letiště, kdy na jeho začátek přivedeme pilota s letadlem v přistávací konfiguraci, přičemž ho nutíme v co nejnižší výšce nad terénem pracovat s natažením letounu současně i s klesající rychlostí pracovat s plynovou přípustí tak, aby rozpoznal okamžik pádu a ten zvolna oddálil jemným přidáním plynu.
Cvičení umožní pilotům rozpoznat příznaky pádu v přízemním efektu a pomocí přípusti a natahování volit správný úhel náběhu. Pilot se snaží vést letoun 20-40cm nad zemí s největším dosažitelným úhlem náběhu přes ½ plochy, nebo až ke ¾ délky, kde z této polohy citlivě přistane.
Pokud pilot toto již umí a má zájem, můžeme pokročilejšího pilota po 100 nalétaných hodinách po základním výcviku naučit létat ve skluzu těsně nad plochou. To se bude pilotovi hodit na zkrácení přistání, které pak bude umět provést celé ve skluzu až do prosednutí, které bezpečně již rozezná.
|
