Pondělí 4.6.2007
    Co se děje, co se děje, to se jenom mráček směje. Tak s tímto zjištěním jsme se probouzeli do dnešního rána, které vypadalo opravdu jinak než předchozí. Obloha byla pokryta mráčky, přes které ani paprsek našeho kamaráda sluníčka nepronikl. Všichni jsme si tedy po prvním vykouknutí ze stanu řekli, že máme času habakuk a že nemusíme nikam spěchat, jelikož se určitě dnes na start nepojede.

    Jaké to ovšem bylo překvapení, když pan vedoucí zájezdu PWC zavelel: "10.15 bus to take off!" Celá naše skupinka propadla panice a během několika minut byla připravena k odjezdu. Už během výjezdu se mráčky začaly rozpadat a tak jsme všichni dali za pravdu organizátorům, že jejich rozhodnutí bylo správné. "Jó kdo umí, ten umí a kdo ne, tak ten ..."

    Po příjezdu na start vypadalo vše slibně a tak byla vypsána disciplína dlouhá 54 km, která vedla přes dva otočné body. Celé startovní pole si začalo v zápalu boje připravovat své stroje, ale zhruba pět minut před otevřením okna bylo vše jinak. Organizátor zavelel briefing a vypsané kolo bylo kupodivu změněno a to nejenom jednou, jelikož už v tuto chvíli se začaly dělat kolem kopce docela pěkné mráčky, před kterými několik z nás mělo strašulku. Jednoduše se začaly dělat docela pěkné a velké Cumulus Congestus, a tak po rozumné úvaze nakonec organizátoři v čele s Ewou Wisnierskou, která už nějaké ty zkušenosti má (a že to není žádné béčko), rozhodli dnešní disciplinu zrušit.

    Ihned po rozhodnutí o zrušení kola všichni nakopli své stroje ve snaze utéct před příchodem všemi očekávané první buřinky, která se s největší pravděpodobností již blížila. No, zkrátka si určitě všichni po odstartování pobrukovali "nakopneme mašiny, záplaty na džíny" a přitom se snažili o co nejrychlejší vyklesávací manévry. Nad přistávačkou v městečku Áger jednu chvíli vyčkávalo na okruhu zhruba 60 paďourů a tak přistání pro mnohé bylo docela zajímavé. Po tomto následovalo rychlé balení a pozvolný úprk před přicházející buřinkou, která už už vystrkovala růžky ve formě hromu a blesku.

    Dnes to teda s tím závoděním až tak moc valně nevyšlo a proto jsme se nakonec rozhodli celou situaci zachránit návštěvou jediného místního Megasuperhypermarketu o rozloze plných 20 m², kde jsme nakoupili plno krásných a šťavňaťoučkých masíček, které trošku vysušíme na grilu. Už teď se těším na večer, jak budu mít mastnou pusinku a plné bříško. Škoda, že Tominka Braunerů je vegetarián. No uvidíme, možná, že své přesvědčení změní a dá se na tu pravou víru. Jó a ještě abych nezapomněl, dnes ráno se nám rozčertil s tím, že už nechce být maminka ale tatínek, a tak jsme mu dovolili, že si může vybírat podle nálady a podle toho, jak se bude zrovna cítit. Dnešek, co se týká lítání, sice nevyšel, ale podle předpovědi nemusíme klesat na mysli, jelikož jsme schopni vše vyčíslit a tak jsme zjistili, že od zítřka začíná "piko belo", které má heprý vydržet až do soboty. To je předzvěst toho, že si určitě ještě v těchto překrásných končinách zalítáme dost a dost. Na závěr snad škoda, že tu není Monička, určitě by se jí tady mooóc líbilo.