Úterý 16.10.2007
    Včera večer chcalo tak, že se sem nemohly dostat ani taxíky z města a ptáci plavali pěšky. Takže nasazujeme dietu a těšíme se na další steak, který si dáme dnes (snad). Ráno obloha vymetená, sluníčko a super viditelnost. Co víc si můžeme přát, snad aby se základny zvedly alespoň kousek nad start a vše bude OK. Další argentinskou specialitkou je "Elapse time", kde se každému měří individuální čas. Zřejmě tady neznají "Race to goal".

    Základny se nakonec pozvedly aspoň na úroveň startu. Je vypsána disciplína 66 kilometrů dlouhá přes tři otočné body. Cik-cak podél hřebenu, a pak dlouhý odskok do rovin. Už na startovním okně se závodní pole postupně rozřazuje do několika skupin podle včasnosti na startu. Každý z nás si vybírá vlastní skupinku, kromě Karlíka, který nechce spolupracovat a letí si sám (teď všechno zapírá). Karty byly rozdány v rovinách a kdo si nečuchnul ke smradu z fabriky, ten nepokračoval. Jak už to bývá, letělo se stále proti větru. Vlastně ne, přistání bylo po větru.

    Operační výška na posledních osmi kilometrech nepřekračovala 150 metrů nad terénem. A komu bylo v posledních dnech zima, tady se rozhodně přehřál. Dokonce i vymrzlý a uzdravený Karlík, kterého vlastně dneska nemůžeme jmenovat. Renča si užívala výparů z fabriky natolik, že taky zakopla o zem dříve, než byla vytoužená čárka na zemi. Cílové pivko zasyčelo prvnímu z nás Oslíkovi a stíhačce Davídkovi, který kdesi v megakosmu dohnal dvě skupinky. Celkem dnes do cíle doletělo 52 pilotů a vítězem dnešní disciplíny se časem 2 hodiny a 38 minut stal Ital Marco Littame, o čtyři minuty pomalejší byl druhý Stefan Wyss ze Švýcarska a o další čtyři minuty pak třetí v pořadí Torsten Siegel.

    Bohužel se s vámi musíme rozloučit. Je osm hodin a za 15 minut se otevírá naše oblíbená hospoda, kde na nás čekají zasloužené steaky (jak pro koho).