Jestliže se fotoaparát Olympus C-2100 dal nazvat "dalekonosným dělem", pak má velmi podobný Canon PowerShot Pro90 ještě o něco větší "dostřel". Jedná se o digitální LCD zrcadlovku s CCD snímačem, který obsahuje celkem 3.34 mil. obrazových buňek a maximální rozlišení snímače je 1856x1392 (Olympus C-2100 má 1600x1200). Při své úctyhodné "ráži" váží bez baterie a karty pouze 680g.
Napájení a spotřeba
K napájení fotoaparátu je použít malý Li-ion akumulátorový blok (7.4V) s poměrně malou kapacitou 1100mAh. Údaje o datumu a některá další nastavení jsou udržována v paměti přístroje pomocí výměnné knoflíkové baterie (CR 2016). Odběr proudu z bateriového bloku bohužel není možno měřit, protože zabudovaný spínač už při pouhém pootevření dvířek generuje signál "battery low" a přístroj se okamžitě vypne. Protože ale v hledáčku svítí barevný displej, spotřeba se bude pravděpodobně pohybovat kolem hodnoty 500mA, takže bateriový blok vydrží něco málo přes 2 hodiny práce. Odpovídá tomu i údaj o době provozu uvedený v dokumentaci. Po 3 minutách nečinnosti přechází fotoaparát do režimu spánku. Lehkým stiskem tlačítka spouště pak dojde během 5 sekund k probuzení a fotoaparát je opět připraven k expozici. Při úplném vypnutí hlavním vypínačem teče do fotoaparátu podle údajů výrobce takový proud, že je vhodné vyjímat akumulátor z fotoaparátu při delší době jeho nepoužívání. Doba aktivace ze stavu úplného vypnutí činí přibližně 4 sekundy.
CCD snímač
Snímacím světlocitlivým prvkem přístroje je CCD snímač s celkem 3.34 mil. obrazových buněk, z nichž záznamových je pouze 2.58 mil., přesněji 1856x1392. Toto je současně maximální rozlišení použitého CCD snímače. Při všech nastavitelných rozlišeních 1856x1392, 1024x768 a 640x480 je možno zvolit jeden ze tří různých stupňů JPEG komprese. K dispozici je i speciální formát RAW, pochopitelně pouze při maximálním rozlišení. Na kartu s kapacitou 64MB lze tedy uložit od 16 snímků té nejvyšší kvality až po asi 500 snímků kvality nejnižší.
Objektiv
Transfokátor fotoaparátu je opravdu mimořádná věc. Umožňuje měnit ohniskovou vzdálenost od 7 do 70mm, v přepočtu na kinofilm od 37 do 370mm (10x), jedná se tedy o desetinásobný optický Zoom. V libovolné poloze optického transfokátoru je možno ještě zapnout transfokátor digitální, ovšem jenom v jedné ze dvou přednastavených hodnot, a to 2x nebo 4x. Digitální transfokace tedy nenavazuje na konec transfokace optické, ale svým zapnutím pouze posouvá její dolní i horní okraj 2x nebo 4x směrem nahoru. Teoretická přepočtená maximální ohnisková vzdálenost objektivu tak dosahuje téměř 1.5 metru (1480mm), a to při světelnosti 3.5! Výsledný obraz při použití digitálního transfokátoru pochopitelně není vytvářen díky dalšímu prodlužování ohniskové vzdálenosti, ale interpolací výřezu z obrazu, který byl vytvořen transfokátorem optickým. Je tedy třeba počítat se zhoršením kvality výsledného snímku. Naopak k rozšíření úhlu záběru slouží širokoúhlá předsádka (wide-konvertor), která beze změny světelnosti zkracuje ohniskovou vzdálenost objektivu 0.8x, tedy přibližně na ekvivalent 30mm. Předsádka není součástí fotoaparátu a je nutno ji dokoupit zvlášť.
Při tak dlouhé ohniskové vzdálenosti pochopitelně nemůže chybět optický stabilizátor obrazu, jinak by měl fotograf problémy s roztřesením záběru. Maximální světelnost objektivu je 2.8, při nastavení nejdelší ohniskové vzdálenosti pak klesne na 3.5, což je rozdíl pouhých 2/3 clonového čísla. Zdvih transfokátoru je pouze elektrický, nikoliv ruční a ovládá se velmi výhodně levou rukou pootočením prstence na objektivu, zatímco ukazovák pravé ruky stále spočívá na spoušti. Objektiv je pevně zabudován v těle fotoaparátu a není jej tedy možno vyměňovat.
O zaostřování se stará zaostřovací automatika, která se aktivuje lehkým namáčknutím spouště. Výsledné zaostření je pochopitelně v TTL hledáčku ihned vidět a pokud si tuto možnost fotograf zapne, pak i pípnutím slyšet. Objektiv sám neustále automaticky doostřuje na objekt, který se právě nachází ve středovém měřicím poli, až do okamžiku, kdy je lehce namáčknuta spoušť. V té chvíli je přesné zaostření provedeno velmi rychle, protože už vlastně téměř zaostřeno je a zaostření je zaaretováno. Objektiv je schopen zaostřit již od vzdálenosti 10cm (v poloze "Wide"). Při nedostatečném osvětlení je ovšem zaostřovací automatika v koncích, protože fotoaparát není vybaven možností červeného ani infračerveného přisvětlení středu fotografované scény a následného zaostření. Rovinu ostrosti objektivu lze nastavit dokonce i ručně. Nejedná se však o klasické zaostřování otáčením prstence, ale pomocí tlačítek "vpřed" a "vzad". Výsledný efekt je v hledáčku samozřejmě vidět a navíc je ještě zobrazen sloupcový indikátor, bohužel bez ocejchované stupnice vzdáleností. Zaostřovací mechanismus včetně motoru má neuvěřitelně tichý chod a stejně tak zdvih transfokátoru je slyšet pouze po přiložení ucha k fotoaparátu.
Rozlišovací schopnost celého kompletu (objektiv, CCD snímač) je velmi dobrá. Jak je z přiloženého výřezu čárového rastru v extrémním zvětšení vidět, ke slévání pixelů začíná docházet někde kolem hodnoty 20. Pro zachování stejných podmínek měření byl objektiv při expozici nastaven na úhel záběru 40° (přibližně ekvivalent ohniskové vzdálenosti 50mm) a clona naplno otevřena. Ještě pro úplnost - čárový rast je fotografován ze vzdálenosti 1.9m a tloušťka čáry s číslem 20 je přesně 0.5mm.
Hledáček
Fotoaparát má k dispozici dva TTL hledáčky. Oba jsou vlastně barevnými LCD displeji se zobrazením 100% plochy záběru. První je umístěn za očnicí hledáčku s dioptrickou korekcí a má pochopitelně mnohem menší rozměry.
|
Kromě posouzení zaostření a malého čtverce měřicí zóny je v něm zobrazena rovněž celá škála užitečných údajů od clonového čísla přes expoziční dobu, kompenzaci expozice až po např. stav blesku. Odklopením displeje na zadní stěně fotoaparátu obraz z hledáčku zmizí a přemístí se i se všemi zobrazovanými údaji na tento druhý, větší a výklopný hledáček. Výklopnost druhého hledáčku je vyřešena naprosto dokonale, tady by se konstruktéři mnohem dražšího fotoaparátu Olympus E-10 skutečně mohli hodně přiučit. Displej lze na dvou kloubech otáčet snad do všech možných poloh, není tedy žádným problémem fotografovat přes hlavy davu s fotoaparátem nad hlavou, přímo ze země nebo dokonce zády k fotografovanému objektu přes vlastní rameno. Bez problémů lze displej přiklopit do původní polohy k tělu fotoaparátu aktivní plochou obrazovky otočenou ven nebo i dovnitř. Většinu ze zobrazovaných hodnot je možno samozřejmě odečítat i na malém LCD displeji na horní straně fotoaparátu. Obraz v hledáčku je velmi jasný a jeho jas je automaticky korigován podle stupně osvětlení fotografované scény.
Oba hledáčky umožňují rovněž zobrazit už pořízený záběr nebo celkem 9 zmenšených záběrů najednou. Pořízený záběr je možné si na dispeji zvětšit 2.5x nebo 5x, dokonce jej i na displeji posouvat a porovnat tak např. správnost zaostření v různých místech záběru. Po přepnutí do nastavovacího režimu umožňují oba barevné displeje pomocí přehledného menu systému v celkem 10 jazykových mutacích (evropská verze) nastavovat veškeré parametry přístroje a ovládat různé operace.
Expozice
Fotoaparát využívá 10 hodnot clonových čísel (2.8 až 8) odstupňovaných po 1/3, čtyři hodnoty citlivosti (ISO 50, 100, 200, 400 a automatický výběr) a celkem 40 expozičních časů, odstupňovaných rovněž po třetinkách. Expoziční doba se pohybuje od 8 sekund až po 1/1000 sekundy. Zpoždění závěrky vzhledem ke stisku spouště je velmi malé, bohužel okamžitě po expozici zmizí na celé 2 sekundy obraz z hledáčku a rozhostí se černá tma. Teprve potom se podle zvoleného nastavení objeví znovu reálný obraz nebo právě pořízený záběr. Pravděpodobně tyto 2 sekundy trvá sejmutí elektrického náboje z buněk CCD snímače a teprve potom je snímač schopen generovat nový obraz pro displej hledáčku. Z neznámých důvodů také není možno (a dokumentace na tuto skutečnost výslovně upozorňuje) použít při nastavení nejkratší expoziční doby 1/1000s clonové číslo 2.8, ale až 4 a výše, i když právě při tak krátké expoziční době je třeba clonu hodně otevřít.
Expozici lze ovlivňovat až o +/-2EV v krocích po 1/3EV. Parametry expozice je možno měřit TTL systémem bodově ve středu záběru nebo celoplošně se zdůrazněným středem. Všechny parametry expozice mohou být zobrazovány na dispeji v hledáčku, na malém displeji na horní straně fotoaparátu nebo na barevném displeji na zadní stěně fotoaparátu. Stiskem tlačítka může fotograf naměřené hodnoty expozice "zaaretovat" (např. pro změření světla na obličeji) a pak třeba změnit kompozici záběru beze změny hodnot expozice.
Kromě úplné automatiky lze volit mezi režimem s prioritou clony (hodnotu clonového čísla si fotograf zvolí ručně), režimem s prioritou času (expoziční dobu si fotograf zvolí ručně) a plně manuálním režimem, ve kterém je možno ručně nastavit jak clonové číslo, tak i expoziční dobu. Navíc jsou k dispozici celkem čtyři další programy expoziční automatiky, které nastavují kombinaci clonového čísla a expoziční doby podle vybraného fotografovaného námětu (portrét, krajina, fix focus a záběry v noci). Speciální režim Stitch Assist pak umožňuje pořídit několik překrývajících se snímků a pomocí dodávaného software PhotoStitch je na počítači spojit ve snímek jediný. Snímky je možno spojovat horizontálně, vertikálně nebo dokonce pořídit 4 záběry kolem jednoho společného středového bodu.
Vyvážení bílé barvy probíhá buď automaticky nebo je možno vybrat jednu z pěti přednastavených hodnot (sluneční osvětlení, zatažená obloha, zářivka, žárovka a blesk). Výsledný efekt je na barevném podání obrazu na displeji hledáčku pochopitelně ihned vidět. Třetí možností je barevnou teplotu referenční bílé změřit fotoaparátem při daném osvětlení, a to namířením fotoaparátu na např. bílý list papíru. Fotoaparát lze přepnout ještě do zvláštního režimu černobílého fotografování bez barev.
Díky vestavěné vyrovnávací paměti je možno fotoaparát přepnout do režimu sekvenčního snímání, ve kterém je schopen pořídit 5 až 38 záběrů v sérii za sebou rychlostí přibližně 1 až 1.5 záběru za 2 sekundy (záleží na nastaveném formátu a rozlišení). Přitom jsou hodnoty expozice a zaostření odvozeny od prvního snímku série a zůstávají pro všechny další snímky stejné. Jednotlivou expozici (nikoliv sekvenci snímků) lze také spustit samospouští s prodlevou 10 sekund nebo pomocí dálkového ovladače s prodlevou asi 2 sekundy. Dálkový ovladač dovoluje kromě spuštění jednotlivé expozice navíc měnit i ohniskovou vzdálenost transfokátoru a v režimu prohlížení pořízených záběrů posouvat snímky jeden za druhým a měnit jejich zvětšení.
Videokamera
Po přepnutí do režimu "videokamera" je fotoaparát schopen nahrávat videozáznam ve formátu AVI/Quick Time Motion JPEG rychlostí 15 snímku za sekundu s rozlišením 320x240. Současně se stisknutím spouště se spouští s videozáznamem i záznam zvuku, který je snímán zabudovaným mikrofonem, bohužel je ale zablokován transfokátor. Pořízený videozáznam je pak možno přímo ve fotoaparátu prohlížet včetně přehrávání zaznamenaného zvuku díky maličkému skrytému reproduktoru. Maximální délka souvislého videozáznamu včetně zvuku je 30 sekund.
Bracketing
V obtížných světelných podmínkách dojde uplatnění funkce Bracketing, která umožňuje pořídit 3 záběry v rychlé sekvenci za sebou, přičemž pro každý z nich je automaticky posunuta hodnota expozice o předem nastavenou hodnotu. Tento posun může být nastaven od 1/3EV až po 2EV. Znamená to, že první záběr z trojice je podexponován o hodnotu tohoto posunu, druhý naopak o tuto hodnotu přeexponován a třetí je exponován bez kompenzace. Po nasnímání takovéto série už pak stačí jenom vybrat ten nejlépe exponovaný snímek.
Senzitometrická charakteristika
Skvělou možností ve srovnání s klasickými fotoaparáty je možnost nastavení senzitometrické charakteristiky CCD snímače (jejího sklonu) a tím ovlivnění způsobu převodu jasů na elektrický náboj. Tento parametr se nazývá gradace a u fotochemických materiálů byl dán vlastnostmi emulze a nezbylo tedy, než měnit film ve fotoaparátu. Strmější gradace znamená vyšší kontrast a naopak. Přístroj má k dispozici 3 různé hodnoty kontrastu. Je tedy možné nastavit měkkou gradaci (nižší kontrast) např. při portrétování a vzápětí bez problémů přepnout na gradaci normální nebo tvrdou pro fotografování jiného tématu.
Paměť fotoaparátu
Vyfotografované snímky se ukládají do výměnné karty Compact Flash (CF) typ I nebo II (včetně MicroDrive). Maximální počet uchovaných záběrů pak závisí pochopitelně na tom, jakou kapacitu karty použijeme a jaký formát a rozměry snímků zvolíme. Pro ilustraci vezměme kartu s kapacitou 64MB. Na takovou kartu můžeme uložit v extrémním případě buďto pouze 16 snímků o rozměrech 1856x1392 bodů ve formátu RAW nebo naopak až 500 snímků o rozměrech 640x480 bodů ve formátu JPEG s maximální nastavitelnou kompresí.
|