Chcete na tomto místě svoji reklamu ?


  ... návrat do kategorie.
Nikon Coolpix 775

Standa Hlavinka

    Kompaktní fotoaparát Nikon Coolpix 775 je osazen CCD snímačem, který obsahuje 2.14 mil. obrazových buňek a jehož maximální rozlišení je 1600x1200. V "transportním" stavu jsou rozměry přístroje 87x67x44mm a bez baterie váží pouze 185g.


 Fotoaparát Nikon Coolpix 775


Napájení a spotřeba
    K napájení fotoaparátu se používá maličký akumulátor (Li-ion) výrobce s kapacitou 650mAh (7.4V). Použít je možno samozřejmě i externí síťový adaptér (8.4V). Odběr proudu z akumulátoru není možné měřit, při pootevření dvířek totiž zabudovaný spínač celý přístroj vypne. Ale podle toho, jak dlouho bylo možno s přístrojem pracovat na jedno nabití, se bude průměrná spotřeba pohybovat někde kolem hodnoty pouhých 5mA*, takže použitý akumulátor s kapacitou 650mAh může teoreticky vydržet přibližně 130 hodin nepřetržité práce. Po určité době nečinnosti, kterou je možno nastavit od 30 sekund do 30 minut, přejde ale fotoaparát do režimu spánku, při kterém se odběr proudu z akumulátoru ještě výrazně sníží. Stiskem některého z tlačítek (např. spouště) pak dojde během necelých 3 sekund k "probuzení" a fotoaparát je opět připraven k expozici. Aktivace ze stavu úplného vypnutí pak trvá přibližně 5 sekund, protože zaparkovaný objektiv musí být nejprve vysunut do pracovní pozice.

CCD snímač
    Snímacím světlocitlivým prvkem přístroje je CCD snímač s celkem 2.14 mil. obrazových buněk, z nichž využitelných je přibližně 2.01 mil., přesněji 1600x1200. Toto je současně maximální rozlišení použitého CCD snímače. Při všech nastavitelných rozlišeních 1600x1200, 1024x768 a 640x480 je možno zvolit jeden ze tří různých stupňů komprese formátu JPEG. Na kartu s kapacitou 64MB lze tedy uložit od 66 snímků té nejvyšší kvality až po přibližně 1300 snímků kvality nejnižší.

Objektiv
    Optický transfokátor umožňuje měnit ohniskovou vzdálenost od 5.8 do 17.4mm, v přepočtu na kinofilm od 38 do 115mm (3x), jedná se tedy o trojnásobný optický Zoom. Na konci rozsahu optického transfokátoru (115mm) je možno zapnout ještě transfokátor digitální (krokově 1.25x, 1.6x, 2.0x a 2.5x), čímž teoretická přepočtená ohnisková vzdálenost objektivu vzroste na 287mm. Výsledný obraz při použití digitálního transfokátoru pochopitelně není vytvářen díky dalšímu prodlužování ohniskové vzdálenosti, ale interpolací výřezu z obrazu, vytvořeného transfokátorem optickým. Je tedy třeba počítat s určitým zhoršením kvality výsledného snímku. Zatímco při použití optického transfokátoru je možno výsledný úhel záběru kontrolovat ve spřaženém průhledovém hledáčku, při použití transfokátoru digitálního pochopitelně nikoliv. V takovém případě nezbývá než zapnout barevný displej na zadní stěně fotoaparátu a používat jej jako hledáček.

    Maximální světelnost objektivu je 2.8, při nastavení nejdelší ohniskové vzdálenosti pak klesne až na 4.9, což je rozdíl zhruba jednoho a půl clonového čísla (1.5EV). Zdvih transfokátoru je pouze elektrický, nikoliv ruční a objektiv je pevně zabudován v těle fotoaparátu a není jej tedy možno vyměňovat. Drobnou zajímavostí je absence krytky objektivu, čočky jsou při vypnutí fotoaparátu automaticky zakryty uzavíracím mechanizmem, který připomíná centrální závěrku. Není bez zajímavosti, že k fotoaparátu je možno přikoupit i širokoúhlou předsádku, která zkracuje ohniskovou vzdálenost objektivu 0.66x na výsledných 25mm.

    O zaostřování se stará zaostřovací automatika, která nepřetržitě zaostřuje na objekt, který se právě nachází ve středu záběru. Tady je určitý rozpor oproti původnímu anglickému manuálu, který tvrdí, že je možno toto nepřetržité doostřování vypnout. Je to pravda pouze částečná. Automatika přestane průběžně zaostřovat pouze ve třech situacích. Buď když nastavíme rovinu zaostření tlačítkem natvrdo na nekonečno nebo namáčkneme spoušť a dojde k aretaci zaostření na danou vzdálenost a nebo zhasneme displej na zadní stěně fotoaparátu. Výsledné zaostření není pochopitelně v průhledovém hledáčku vidět, nejedná se o zrcadlovku. Proces zaostření lze sledovat pouze na rozsvíceném displeji na zadní stěně fotoaparátu, pak je ale současně zapnuto nepřetržité doostřování a odběr proudu z baterie je značný.

    Objektiv je schopen v automatickém režimu zaostřit již od vzdálenosti 0.3m, po přepnutí do režimu "Macro" dokonce již od 4cm. Při nedostatečném osvětlení nebo dokonce ve tmě je však zaostřovací automatika v koncích, protože přístroj nedisponuje možností žádného "přisvícení" a následného zaostření.

 Výřez čárového rastru o proměnném kroku v extrémním zvětšení

    Rozlišovací schopnost celého kompletu (objektiv, CCD snímač) je poměrně dobrá. Jak je z přiloženého výřezu čárového rastru v extrémním zvětšení vidět, ke slévání pixelů začíná docházet někde mezi hodnotami 20 a 25. Pro zachování stejných podmínek měření byl objektiv při expozici nastaven na úhel záběru 40° (přibližně ekvivalent ohniskové vzdálenosti 50mm) a clona naplno otevřena. Ještě pro úplnost - čárový rast je fotografován ze vzdálenosti 1.9m a tloušťka čáry s číslem 20 je přesně 0.5mm.

Hledáček
    Fotoaparát má dva hledáčky. Prvním je průhledový hledáček bez dioptrické korekce, který je spřažen s objektivem. Lze tedy posoudit úhel záběru podle polohy transfokátoru, nikoliv však zaostření. Stejně tak se u průhledového hledáčku nelze vyhnout paralaxe, nejedná se totiž o zrcadlovku a hledáček prostě "kouká" trochu jinam než objektiv, což se projevuje zejména při záběrech z blízka v režimu "Macro". Druhým hledáčkem je barevný displej se 110000 body, umístěný na zadní stěně fotoaparátu. Barevný displej umožňuje zobrazit pořízený záběr nebo celkem 4 či 9 zmenšených záběrů najednou. Pořízený záběr je možné si na displeji trojnásobně zvětšit, dokonce jej i na displeji posouvat a porovnat tak např. správnost zaostření v různých místech záběru. Po přepnutí do nastavovacího režimu umožňuje tento displej pomocí přehledného menu systému v pěti jazycích nastavovat veškeré parametry přístroje a ovládat různé operace.

Expozice
    Fotoaparát má k dispozici pouze dvě hodnoty clonového čísla (2.8 a 7.9 v poloze "Wide"), dvě hodnoty citlivosti (ISO 100 a 200) a expoziční doba se pohybuje od 1 sekundy až po 1/1000 sekundy. Ovšem všechny tyto parametry expozice nastavuje expoziční automatika a nelze je volit ručně. Je možno ale vybrat ze sedmi přednastavených expozičních programů pro různé situace, např. portrét (otevřená clona), krajina (přivřená clona), dlouhé expozice s bleskem, blesk při záběru v prostisvětle atd. Expozici lze ovlivňovat až o +/-2EV v krocích po 1/3EV a její parametry měří přístroj TTL systémem zónově z 256 segmentů celé plochy záběru. Zpoždění závěrky vzhledem ke stisku spouště je zcela nepatrné. Mnohem větším problémem při spuštění expozici je ale automatické zaostřování, kterému trvá přibližně 1.5 sekundy, než dokončí svoji práci a povolí spuštění expozice samotné. Rozsvícením displeje a tím i zapnutím průběžného zaostřování je sice možno tuto dobu zkrátit přibližně na 1 sekundu, i tak je to ale pro záběry pohybujících se objektů příliš mnoho.

    Vyvážení bílé barvy probíhá buď automaticky nebo je možno vybrat jednu z pěti přednastavených hodnot (sluneční osvětlení, zatažená obloha, zářivka, žárovka a blesk). Třetí možností je barevnou teplotu referenční bílé barvy přímo změřit fotoaparátem při daném osvětlení, a to namířením objektivu např. na bílý list papíru. Výsledný efekt je na barevném podání obrazu na barevném displeji ihned vidět, v průhledovém hledáčku pochopitelně nikoliv.

    Díky vestavěné vyrovnávací paměti je možno fotoaparát přepnout do režimu sekvenčního snímání, ve kterém je schopen pořídit 4 až 85 záběrů (záleží na nastaveném rozlišení a stupni komprese) v rychlém sledu za sebou rychlostí jeden záběr za 0.6 sekundy. Přitom jsou hodnoty expozice a zaostření odvozeny od prvního snímku série a zůstávají pro všechny další snímky stejné. Při nastavení maximálního rozlišení 1600x1200 je možno pořídit tzv. složený snímek, což je obvyklá sekvence 16 záběrů, přičemž každý z nich má rozměr pouze 400x300 a všechny jsou naskládány vedle sebe do jediného snímku. Jednotlivou expozici (nikoliv sekvenci snímků) lze také spustit samospouští s prodlevou 10 sekund. Opět rozpor oproti původnímu manuálu, který tvrdí, že je možno vybrat prodlevu 3 nebo 10 sekund.

Best Shot Selection
    Poměrně zajímavou funkcí je BSS (výběr nejlepšího snímku), která umožňuje spustit sekvenci záběrů (maximálně 10), ze kterých potom fotoaparát ponechá v paměti pouze jeden jediný na základě výběru snímku s největším datovým objemem a tedy s největším množstvím detailů. Jinými slovy vybere snímek nejostřeji prokleslený. Parametry expozice stejně jako zaostření je přitom nastaveno u prvního snímku série a zůstává pro všechny další záběry stejné.

 Fotoaparát Nikon Coolpix 775


Videokamera
    Po přepnutí do režimu "videokamera" je fotoaparát schopen nahrávat videozáznam (bez zvuku) v souvislé délce až 15 sekund ve formátu QuickTime rychlostí 15 snímku za sekundu s rozlišením 320x240.

Paměť fotoaparátu
    Fotoaparát má k dispozici celkem dva druhy pamětí. Zabudovaná interní vyrovnávací paměť (buffer) je schopna v režimu sekvenčního snímání pojmout 4 až 85 snímků (záleží na nastaveném rozlišení a stupni komprese), které jsou poté ukládány do druhé paměti, výměnné karty Compact Flash (CF) typ I. Maximální počet uchovaných záběrů pak závisí na tom, jakou kapacitu karty použijeme a jaký formát a rozměry snímků zvolíme. Na kartu s kapacitou 64MB je možno uložit buďto pouze 66 snímků o rozměrech 1600x1200 bodů ve formátu JPEG s minimální kompresí nebo naopak až 1300 snímků o rozměrech 640x480 bodů ve formátu JPEG s maximální nastavitelnou kompresí.


pokračování článku

 Návrat na domovskou stránku