Kompaktní fotoaparát C-50 je osazen prokládaným CCD snímačem, který obsahuje 5 mil. obrazových buňek a jehož maximální rozlišení je 2560x1920. Podědil téměř všechny vlastnosti svého předchůdce Olympus C-40 a je vlastně jeho nižší, tenší ale protáhlejší verzí. Při zasunuté "parkovací" poloze objektivu jsou rozměry přístroje pouhých 99x59x42mm a bez akumulátoru a karty váží jenom 194g.

    Místo obvyklého typu karty Smart Media ale najdeme už ve fotoaparátu slot pro nový typ maličkých a rychlých karet xD Picture Card. Zápis snímku o velikosti 2.1MB trvá v tomto fotoaparátu přibližně 3.5 sekundy, což je téměž na vlas stejná doba, jako zápis snímku o velikosti 1.6MB na kartu SM ve fotoaparátu Olympus C-4000. Nárůst rychlosti zápisu je tedy zjevný, i když ne tolik dramatický. Ale na přesnější srovnání si raději počkejme na Olympus C-5050, který má dva sloty - jeden pro kartu xD a druhý pro SM.





Napájení a spotřeba
    K napájení fotoaparátu slouží maličký lithium-iontový bateriový blok LI-10B s kapacitou 1090mAh (speciální nabíječka je přibalena). Použít je možno samozřejmě i externí síťový adaptér D-7AC. Údaje o datumu a některá další nastavení jsou udržována v paměti přístroje pomocí vestavěného zálohovacího kondenzátoru, který udrží nastavení po dobu přibližně jedné hodiny od okamžiku vyjmutí akumulátoru. Odběr proudu se za normálního provozu pohybuje kolem 110mA. Takže akumulátor výrobce může teoreticky vydržet asi 10 hodin provozu. Po 30 sekundách až 10 minutách nečinnosti (lze nastavit) může fotoaparát přejít do režimu spánku. Tento "sleep mode" se ovšem týká pouze zhasnutí displeje, takže i v režimu spánku teče do přístroje stále 110mA. Fotoaparát je díky této skutečnosti neustále připraven k okamžité expozici, ovšem za cenu větší spotřeby. Kdo chce šetřit náboj v akumulátoru, musí zavírat dvířka, aby došlo k vypnutí obvodů fotoaparátu. Aktivace ze stavu úplného vypnutí pak trvá přibližně 3 sekundy, protože "zaparkovaný" objektiv musí být nejprve pomocí motoru vysunut do pracovní pozice.

    Je-li aktivován barevný displej na zadní stěně fotoaparátu (např. při prohlížení pořízených záběrů), vzroste spotřeba na 570mA. Po úplném vypnutí fotoaparátu pak teče do přístroje proud o velikosti 0.04mA, což je tak malá hodnota, že je zbytečné vyjímat akumulátor z přístroje při jeho delším nepoužívání.

CCD snímač
    Snímacím světlocitlivým prvkem přístroje je prokládaný CCD snímač s funkcí mapování pixelů a celkem 5.36 mil. obrazových buněk, z nichž využitelných je 5 mil., přesněji 2560x1920. Toto je současně maximální rozlišení použitého CCD snímače. Při nastaveném maximálním rozlišení 2560x1920 je možno volit mezi formátem TIFF a dvěma stupni komprese formátu JPEG. Všechna menší rozlišení 2048x1536, 1600x1200, 1280x960, 1024x768 a 640x480 jsou k dispozici jen ve formátu JPEG s jediným pevně daným stupněm komprese. Na kartu s kapacitou 64MB lze tedy uložit od 4 snímků té nejvyšší kvality až po asi 400 snímků kvality nejnižší.

Objektiv
    Optický transfokátor umožňuje měnit ohniskovou vzdálenost od 7.8 do 23.4mm, v přepočtu na kinofilm od 38 do 114mm (3x), jedná se tedy o trojnásobný optický Zoom. Na konci rozsahu optického transfokátoru (114mm) je možno zapnout ještě transfokátor digitální (až 5x), čímž teoretická přepočtená ohnisková vzdálenost objektivu vzroste na 570mm (při světelnosti 4.8). Výsledný obraz při použití digitálního transfokátoru pochopitelně není vytvářen díky dalšímu prodlužování ohniskové vzdálenosti, ale interpolací výřezu z obrazu, vytvořeného transfokátorem optickým. Je tedy třeba počítat s určitým zhoršením kvality výsledného snímku. Zatímco při použití optického transfokátoru je možno výsledný úhel záběru kontrolovat ve spřaženém průhledovém hledáčku, při použití transfokátoru digitálního pochopitelně nikoliv. V takovém případě nezbývá než zapnout barevný displej na zadní stěně fotoaparátu a používat jej jako hledáček.

    Maximální světelnost objektivu je 2.8, při nastavení nejdelší ohniskové vzdálenosti pak klesne na 4.8, což je rozdíl přibližně jednoho a půl clonového čísla. Zdvih transfokátoru je pouze elektrický, nikoliv ruční a objektiv je pevně zabudován v těle fotoaparátu a není jej tedy možno vyměňovat.

    O zaostřování se stará zaostřovací automatika, která se aktivuje lehkým namáčknutím spouště. Výsledné zaostření není pochopitelně v průhledovém hledáčku vidět, nejedná se o zrcadlovku. Proces zaostření lze sledovat pouze na rozsvíceném displeji na zadní stěně fotoaparátu. Objektiv je schopen v automatickém režimu zaostřit již od vzdálenosti 0.5m, po přepnutí do režimu "Macro" již od 20cm v poloze transfokátoru "Wide". Při nedostatečném osvětlení nebo dokonce ve tmě je však zaostřovací automatika v koncích, protože přístroj nedisponuje možností červeného či infračerveného "přisvícení" a následného zaostření.

    Rozlišovací schopnost celého kompletu (objektiv, CCD snímač) je výborná. Jak je z přiloženého výřezu čárového rastru v extrémním zvětšení vidět, ke slévání pixelů začíná docházet kolem hodnoty 14. Pro zachování stejných podmínek měření byl objektiv při expozici nastaven na úhel záběru 40° (přibližně ekvivalent ohniskové vzdálenosti 50mm) a clona naplno otevřena. Ještě pro úplnost - čárový rast je fotografován ze vzdálenosti 1.9m a tloušťka čáry s číslem 20 je přesně 0.5mm.




Hledáček
    Fotoaparát má dva hledáčky. Prvním je průhledový hledáček bez dioptrické korekce, který je spřažen s objektivem. Lze tedy posoudit úhel záběru podle polohy transfokátoru, nikoliv však zaostření. Stejně tak se u průhledového hledáčku nelze vyhnout paralaxe, nejedná se totiž o zrcadlovku a hledáček prostě "kouká" trochu jinam než objektiv. Vzdálenost osy hledáčku od osy objektivu je ale pouze 24mm, takže kromě záběrů z extrémně malých vzdáleností (Macro) je ve většině běžných případů tato paralaxa zanedbatelná.

    Druhým hledáčkem je barevný displej se 134000 body, umístěný na zadní stěně fotoaparátu. Barevný displej umožňuje zobrazit pořízený záběr nebo celkem 4, 9 nebo až 16 zmenšených záběrů najednou. Pořízený záběr je možné si na dispeji zvětšit 1,5x, 2x, 2.5x, 3x, 3.5x nebo 4x, na displeji jej posouvat a porovnat tak např. správnost zaostření v různých místech záběru.

    Po přepnutí do nastavovacího režimu umožňuje tento displej pomocí přehledného menu systému nastavovat veškeré parametry přístroje a ovládat různé operace.

Expozice
    Fotoaparát má k dispozici celkem 10 hodnot clonových čísel (2.8 až 8) odstupňovaných po 1/3, tři hodnoty citlivosti (ISO 80, 160, 320 a automatický výběr) a celkem 40 expozičních časů odstupňovaných po třetinkách. Expoziční doba se pohybuje od 8 sekund až po 1/1000 sekundy. Zpoždění závěrky vzhledem ke stisku spouště je zcela nepatrné.

    Expozici lze ovlivňovat až o +/-2EV v krocích po 1/3EV. Parametry expozice je možno měřit TTL systémem bodově ve středu záběru nebo integrálně (ESP) z větší plochy kolem středu. Kromě úplné automatiky lze volit mezi režimem s prioritou clony (hodnotu clonového čísla si fotograf zvolí ručně), režimem s prioritou času (expoziční dobu si fotograf zvolí ručně) a plně manuálním režimem, ve kterém je možno ručně nastavit jak clonové číslo, tak i expoziční dobu. K dispozici je i 6 programů expoziční automatiky, které nastavují kombinaci clonového čísla a expoziční doby podle zvoleného fotografovaného tématu (krajina, sport, portrét, noční scéna, atd.).

    Vyvážení bílé barvy probíhá buď automaticky nebo je možno vybrat jednu ze čtyř přednastavených hodnot (sluneční osvětlení, zatažená obloha, zářivka a žárovka). Výsledný efekt je na barevném podání obrazu na barevném displeji ihned vidět, v průhledovém hledáčku pochopitelně nikoliv. Dodatečně kdykoliv po pořízení snímku je možno změnit jeho barevné podání na černobílé bez barev a nebo jej posunout do teplého hnědého tónu (Sepia).

    Díky vestavěné vyrovnávací paměti je možno fotoaparát přepnout do režimu sekvenčního snímání, ve kterém je schopen pořizovat záběry v rychlém sledu za sebou rychlostí 1 snímek za sekundu. Přitom je možno vybrat ze dvou různých režimů. V prvním z nich jsou hodnoty zaostření odvozeny od prvního snímku série a zůstávají pro všechny další snímky stejné, zatímco v druhém režimu je každý záběr série zaostřen znovu (rychlost sekvence se pochopitelně zpomalí). V režimu sekvenčního snímání ale není možné použít formát obrázku TIFF. Jednotlivou expozici (nikoliv sekvenci snímků) lze také spustit samospouští s prodlevou 12 sekund nebo pomocí dálkového ovladače s prodlevou asi 2 sekundy. Dálkový ovladač (je přibalen) dovoluje kromě spuštění jednotlivé expozice navíc měnit i ohniskovou vzdálenost transfokátoru a v režimu prohlížení pořízených záběrů posouvat snímky jeden za druhým a měnit jejich zvětšení.

Paměť fotoaparátu
    Fotoaparát má k dispozici celkem dva druhy pamětí. Zabudovaná interní vyrovnávací paměť (buffer) je schopna pojmout 2 až 200 snímků (záleží na nastaveném rozlišení), aniž by se muselo čekat na jejich úplné uložení do paměti výměnné. Fotograf má tak možnost pořizovat jednotlivé záběry poměrně rychle za sebou bez ohledu na momentální stav procesu ukládání dat do paměti. V přestávkách mezi záběry je vyrovnávací paměť rychle vyprazdňována ukládáním dat do druhé paměti, výměnné karty xD Picture Card. Horní hranice 200 snímků je daná pouze kapacitou vložené karty (v tomto případě 32MB), protože při nastaveném rozměru snímků 640x480 fotoaparát stíhá ukladát jednotlivé zaběry rovnou na kartu. Při nastaveném formátu obrázku TIFF je ovšem vyrovnávací paměť nepoužitelná, protože ukládání jediného snímku (cca 16MB) trvá přibližně 25 sekund.

    Maximální počet uchovaných záběrů pak závisí na tom, jakou kapacitu karty použijeme a jaký formát a rozměry snímků zvolíme. Na kartu s kapacitou 64MB je možno uložit v extrémním případě buďto pouze 4 snímky o rozměrech 2560x1920 bodů ve formátu TIFF bez komprese nebo naopak až 400 snímků o rozměrech 640x480 bodů ve formátu JPEG.

    Snímky JPEG pořízené s maximálním rozlišením a nastavenou nejmenší kompresí výbornou kvalitu a velikost pořízeného souboru JPEG se přitom pohybuje kolem hodnoty 2MB na jeden záběr. Na následující fotografii je možno posoudit kvalitu zobrazení jak na zmenšeném snímku, tak po kliknutí i na jeho originálu. Objektiv byl nastaven na nejširšího úhel záběru, kdy je již dobře patrné značné soudkovité zkreslení (zde prohnutí svislých linií).



    Velice užitečnou funkcí je možnost uložit všechny individuálně nastavené parametry fotoaparátu do speciální paměti, ze které mohou být kdykoliv vyvolány. Fotoaparát tak může po zapnutí přebrat parametry natvrdo nastavené výrobcem, parametry nastavené před posledním vypnutím nebo parametry z paměti, které si nadefinoval sám uživatel.

Videokamera
    Po přepnutí do režimu "videokamera" je fotoaparát schopen nahrávat videozáznam ve formátu Quick Time Motion JPEG rychlostí 15 snímku za sekundu s rozlišením 320x240 nebo 160x120 v blocích o maximální délce 16 nebo 70 sekund. Na kartu s kapacitou 64MB se tak vejdou celkově (podle rozlišení) přibližně 4 nebo až 15 minut videozáznamu.

Bracketing
    V obtížných světelných podmínkách dojde uplatnění funkce Bracketing, která umožňuje pořídit vždy 3 nebo 5 záběrů (např. v rychlé sekvenci za sebou), přičemž pro každý z nich je automaticky posunuta hodnota expozice o předem nastavenou hodnotu. Tento posun může být 1/3EV 2/3EV nebo 1EV. Znamená to, že např. první záběr z trojice je podexponován o hodnotu tohoto posunu, druhý naopak o tuto hodnotu přeexponován a třetí je exponován bez kompenzace. Totéž lze provést i pro pětici záběrů, pak je rozsah hodnot kompenzace pochopitelně ještě větší. Po nasnímání takovéto série už pak stačí jenom vybrat ten nejlépe exponovaný snímek.

Senzitometrická charakteristika
    Skvělou možností ve srovnání s klasickými fotoaparáty je možnost nastavení senzitometrické charakteristiky CCD snímače (jejího sklonu) a tím ovlivnění způsobu převodu jasů na elektrický náboj. Tento parametr se nazývá gradace a u fotochemických materiálů byl dán vlastnostmi emulze a nezbylo tedy, než měnit film ve fotoaparátu. Strmější gradace znamená vyšší kontrast a naopak. Přístroj má k dispozici 3 různé hodnoty nastavení kontrastu. Je tedy možné nastavit měkkou gradaci (nižší kontrast) např. při portrétování a vzápětí bez problémů přepnout na gradaci normální nebo tvrdou pro fotografování jiného tématu.