Fotoaparát C-700 je ve svém principu digitální LCD zrcadlovka ve velmi malém provedení s CCD snímačem, který obsahuje celkem 2.1 mil. obrazových buňek a jehož maximální rozlišení je 1600x1200. Tento kompaktní přístroj je zmenšenou a mírně zjednodušenou verzí fotoaparátu Olympus C-2100, včetně "dalekonosného" objektivu. Jeho rozměry jsou 108x76x78mm a bez baterie a karty váží pouze 310g.



Napájení a spotřeba
    K napájení fotoaparátu je možno použít čtyři tužkové články (NiCd, NiMH, alkalické) nebo dva lithiové bateriové bloky CR-V3. Použít je možno samozřejmě jako obvykle i externí síťový adaptér. Údaje o datumu a některá další nastavení jsou udržována v paměti přístroje pomocí vestavěného velkokapacitního kondenzátoru, který dokáže udržet hodiny v chodu po dobu 60 minut od okamžiku vyjmutí baterie. Odběr proudu z tužkových článků je za normálního provozu poměrně velký, rovných 460mA (v hledáčku totiž svítí barevný LCD displej), takže NiMH články s kapacitou 1600mAh mohou teoreticky vydržet jen 3.5 hodiny. Ovšem opravdu teoreticky, protože po delší době nečinnosti, kterou je možno nastavit od 30 sekund do 10 minut, přejde fotoaparát do režimu spánku, při kterém odebírá z baterie proud o velikosti pouze 0.06mA. Stiskem libovolného tlačítka pak dojde během 3 sekund k "probuzení" a fotoaparát je opět připraven k expozici. Aktivace ze stavu úplného vypnutí pak trvá přibližně 5 sekund, protože "zaparkovaný" objektiv musí být nejprve pomocí motoru vysunut do pracovní pozice.

    Zapneme-li navíc ještě zobrazení na větším barevném displeji na zadní stěně fotoaparátu, vzroste spotřeba až na 540mA. Po úplném vypnutí fotoaparátu pak teče do přístroje pouhých 0.05mA, což je tak malá hodnota, že je zbytečné vyjímat články z přístroje při jeho delším nepoužívání. Navíc by stejně došlo k výpadku obvodů hodin reálného času.

CCD snímač
    Snímacím světlocitlivým prvkem přístroje je prokládaný CCD snímač s celkem 2.1 mil. obrazových buněk, z nichž využitelných je přibližně 2 mil., přesněji 1600x1200. Toto je současně maximální rozlišení použitého CCD snímače. Při všech nastavitelných rozlišeních 1600x1200, 1280x960, 1024x768 a 640x480 je možno vybrat mezi formátem TIFF a JPEG, přičemž u formátu JPEG je možno vybrat jeden ze dvou různých stupňů komprese. Na kartu s kapacitou 64MB lze tedy uložit od 10 snímků té nejvyšší kvality až po asi 660 snímků kvality nejnižší.

Objektiv
    Transfokátor tohoto fotoaparátu je stejně mimořádná věc jako u C-2100, jen s tím rozdílem, že chybí stabilizátor obrazu. Umožňuje měnit ohniskovou vzdálenost od 5.9 do 59mm, v přepočtu na kinofilm od 38 do 380mm (10x), jedná se tedy o desetinásobný optický Zoom. A stejně jako u C-2100 je možno na konci rozsahu optického transfokátoru (380mm) zapnout ještě digitální transfokátor (až 2.7x), čímž teoretická přepočtená ohnisková vzdálenost objektivu těsně přesáhne právě 1m (1027mm), a to při světelnosti 3.5! Výsledný obraz při použití digitálního transfokátoru pochopitelně není vytvářen díky dalšímu prodlužování ohniskové vzdálenosti, ale interpolací výřezu z obrazu, který byl vytvořen transfokátorem optickým. Je tedy třeba počítat s určitým zhoršením kvality výsledného snímku. Maximální světelnost objektivu je 2.8, při nastavení nejdelší ohniskové vzdálenosti pak klesne na 3.5, což je rozdíl pouhých 2/3 clonového čísla. Zdvih transfokátoru je pouze elektrický, nikoliv ruční a objektiv je pevně zabudován v těle fotoaparátu a není jej tedy možno vyměňovat.

    O zaostřování se stará zaostřovací automatika, která se aktivuje lehkým namáčknutím spouště. Výsledné zaostření je pochopitelně v TTL hledáčku ihned vidět. Automatiku je možno přepnout do režimu automatického sledování pohybujícího se objektu a tím i jeho neustálé automatické doostřování. Objektiv je schopen v režimu "Macro" zaostřit již od vzdálenosti 10cm. Při nedostatečném osvětlení nebo dokonce ve tmě je však automatika v koncích, protože přístroj nedisponuje možností červeného či infračerveného "přisvícení" a následného zaostření. Rovinu ostrosti objektivu lze nastavit i ručně. Nejedná se však o klasické zaostřování otáčením prstence, ale pomocí tlačítek "vpřed" a "vzad". Výsledný efekt je v hledáčku vidět a navíc je ještě zobrazena ocejchovaná stupnice vzdáleností s posouvající se značkou.

    Fotoaparát lze přepnout ještě do dalších čtyř zvláštních režimů snímání. Režim s preferencí bílé umožňuje přesně fotografovat černé texty na bílém podkladě, zatímco režim s preferencí černé zase naopak. Třetí možností je nastavení černobílého fotografování bez barev a čtvrtou pak posunutí barevného podání snímku do teplého hnědého tónu.

    Rozlišovací schopnost celého kompletu (objektiv, CCD snímač) je velmi dobrá. Jak je z přiloženého výřezu čárového rastru v extrémním zvětšení vidět, ke slévání pixelů začíná docházet někde kolem hodnoty 20. Jedná se zřejmě o podobný objektiv i CCD snímač jako u fotoaparátu C-2100. Pro zachování stejných podmínek měření byl objektiv při expozici nastaven na úhel záběru 40° (přibližně ekvivalent ohniskové vzdálenosti 50mm) a clona naplno otevřena. Ještě pro úplnost - čárový rast je fotografován ze vzdálenosti 1.9m a tloušťka čáry s číslem 20 je přesně 0.5mm.




Hledáček
    Fotoaparát má k dispozici dva plnohodnotné TTL hledáčky. Oba jsou vlastně barevnými LCD displeji se 114000 obrazovými body. Prvním je umístěn za očnicí hledáčku s dioptrickou korekcí a má pochopitelně mnohem menší rozměry. Kromě posouzení zaostření a malého čtverce zaostřovací zóny je v něm zobrazena rovněž celá škála užitečných údajů od clonového čísla přes expoziční dobu, zdvih transfokátoru, kompenzaci expozice, počet snímků až po např. stav blesku. Stisknutím jediného tlačítka je možno totéž pozorovat druhým, větším hledáčkem, který je umístěný na zadní stěně fotoaparátu. Obraz v hledáčku je velmi jasný a jeho jas je automaticky korigován podle stupně osvětlení fotografované scény.

    Oba hledáčky umožňují rovněž zobrazit už pořízený záběr nebo celkem 4, 9 nebo až 16 zmenšených záběrů najednou. Pořízený záběr je možné si na dispeji zvětšit 1,5x, 2x, 2.5x nebo 3x, dokonce jej i na displeji posouvat a porovnat tak např. správnost zaostření v různých místech záběru. Po přepnutí do nastavovacího režimu umožňují oba barevné displeje pomocí přehledného menu systému nastavovat veškeré parametry přístroje a ovládat různé operace. Mírným posunem k vlastnostem profesionálních přístrojů je možnost přiřazení libovolné z 12 funkcí uživatelskému tlačítku, které se nachází hned vedle displeje na zadní stěně fotoaparátu. Podobným způsobem je možno modifikovat i vzhled ovládacího menu fotoaparátu.

Expozice
    Fotoaparát má k dispozici 10 hodnot clonových čísel (2.8 až 8) odstupňovaných po 1/3, čtyři hodnoty citlivosti (ISO 100, 200, 400, 800 a automatický výběr) a celkem 43 expozičních časů, odstupňovaných rovněž po třetinkách. Expoziční doba se pohybuje od 16 sekund až po 1/1000 sekundy. Zpoždění závěrky vzhledem ke stisku spouště je sice relativně krátké, nicméně znatelné.

    Při zapnutí mikrofonu v menu systému je pak možno ke každému snímku (kromě formátu TIFF) nahrát během 4 sekund po expozici zvukový komentář. Tento zvukový komentář je možno samozřejmě zaznamenat ke snímku i kdykoliv dodatečně.

    Expozici lze ovlivňovat až o +/-2EV v krocích po 1/3EV. Parametry expozice je možno měřit TTL systémem bodově ve středu záběru nebo integrálně (ESP) z celé plochy záběru. K dispozici je i vícebodové měření až z 8 různých míst obrazu s následným výpočtem průměru. Kromě úplné automatiky lze volit mezi režimem s prioritou clony (hodnotu clonového čísla si fotograf zvolí ručně), režimem s prioritou času (expoziční dobu si fotograf zvolí ručně) a plně manuálním režimem, ve kterém je možno ručně nastavit jak clonové číslo, tak i expoziční dobu. V plně manuálním režimu je zobrazován v hledáčku údaj o "expozičním rozdílu", což je rozdíl mezi nastavenými a naměřenými expozičními hodnotami. Navíc jsou k dispozici celkem tři další programy expoziční automatiky, které nastavují kombinaci clonového čísla a expoziční doby podle vybraného fotografovaného námětu (portrét, krajina a rychlý pohyb). Přidržením tlačítka může fotograf kdykoliv naměřené hodnoty expozice "zaaretovat" (např. po změření světla na obličeji) a pak třeba změnit kompozici záběru beze změny hodnot expozice.



    Vyvážení bílé barvy probíhá buď automaticky nebo je možno vybrat jednu ze čtyř přednastavených hodnot (sluneční osvětlení, zatažená obloha, zářivka a žárovka). Výsledný efekt je na barevném podání obrazu na displeji hledáčku pochopitelně ihned vidět.

    Díky vestavěné vyrovnávací paměti je možno fotoaparát přepnout do režimu sekvenčního snímání, ve kterém je schopen pořídit 6 až 34 záběrů (záleží na nastaveném rozlišení) v rychlém sledu za sebou rychlostí 1.8 záběru za sekundu. Přitom je možno vybrat ze dvou různých režimů. V prvním z nich je zaostření provedeno u prvního snímku série a zůstává pro všechny další snímky stejné, zatímco v druhém režimu je každý záběr série zaostřován znovu. V režimu sekvenčního snímání ovšem nelze použít formát obrázku TIFF. Jednotlivou expozici (nikoliv sekvenci snímků) lze také spustit samospouští s prodlevou 12 sekund.



Videokamera
    Po přepnutí do režimu "videokamera" je fotoaparát schopen nahrávat videozáznam ve formátu Quick Time Motion JPEG rychlostí 12.5 snímku za sekundu s rozlišením 320x240 nebo 160x120. Současně se stisknutím spouště se spouští s videozáznamem i záznam zvuku, který je snímán zabudovaným mikrofonem. Pořízený videozáznam je pak možno přímo ve fotoaparátu nejenom prohlížet, ale i stříhat. Vyrovnávací paměť je schopna pojmout (podle rozlišení) přibližně 15 nebo 62 sekund souvislého videozáznamu včetně zvuku.

Bracketing
    V obtížných světelných podmínkách dojde uplatnění funkce Bracketing, která umožňuje pořídit vždy 3 nebo 5 záběrů (např. v rychlé sekvenci za sebou), přičemž pro každý z nich je automaticky posunuta hodnota expozice o předem nastavenou hodnotu. Tento posun může být 1/3EV, 2/3EV nebo 1EV. Znamená to, že např. první záběr z trojice je podexponován o hodnotu tohoto posunu, druhý naopak o tuto hodnotu přeexponován a třetí je exponován bez kompenzace. Totéž lze provést i pro pětici záběrů, pak je rozsah hodnot kompenzace pochopitelně ještě větší. Po nasnímání takovéto série už pak stačí jenom vybrat ten nejlépe exponovaný snímek.

Senzitometrická charakteristika
    Ve fotoaparátech této a samozřejmě i vyšší třídy se už pomalu zabydlela možnost nastavení senzitometrické charakteristiky CCD snímače (jejího sklonu) a tím ovlivnění způsobu převodu jasů na elektrický náboj. Tento parametr se nazývá gradace a u fotochemických materiálů byl dán vlastnostmi emulze a nezbylo tedy, než měnit film ve fotoaparátu. Strmější gradace znamená vyšší kontrast a naopak. Je tedy možné nastavit měkkou gradaci (nižší kontrast) např. při portrétování a vzápětí bez problémů přepnout na gradaci normální nebo tvrdou pro fotografování jiného tématu.

Paměť fotoaparátu
    Fotoaparát má k dispozici celkem dva druhy pamětí. Zabudovaná interní vyrovnávací paměť (buffer) je schopna pojmout až 6 snímků (záleží na nastaveném rozlišení), aniž by se muselo čekat na jejich úplné uložení do paměti výměnné. Je tedy možno pořizovat jednotlivé záběry poměrně rychle za sebou bez ohledu na momentální stav procesu ukládání dat do paměti. V přestávkách mezi záběry je vyrovnávací paměť rychle vyprazdňována ukládáním dat do druhé paměti, výměnné karty Smart Media (SM). Při nastaveném formátu obrázku TIFF je však tato funkce nepoužitelná, protože ukládání jediného snímku trvá přibližně 16 sekund.

    Maximální počet uchovaných záběrů pak závisí pochopitelně na tom, jakou kapacitu karty použijeme a jaký formát a rozměry snímků zvolíme. Pro ilustraci vezměme kartu s kapacitou 64MB. Na takovou kartu můžeme uložit v extrémním případě buďto pouze 10 snímků o rozměrech 1600x1200 bodů ve formátu TIFF bez komprese nebo naopak až 660 snímků o rozměrech 640x480 bodů ve formátu JPEG s maximální nastavitelnou kompresí.

Zábleskové zařízení
    Výklopný blesk nad objektivem fotoaparátu má směrné číslo 15 (při citlivosti ISO 100). To znamená, že při plně otevřené cloně objektivu (2.8) v poloze transfokátoru "wide" je maximální dosah blesku 5.5 metru, zatímco v režimu "tele" při plně otevřené cloně (3.5) logicky klesne na 4.4 metru. Zábleskovou automatiku lze ovlivnit nastavením kompenzace o +/-2EV v krocích po 1/3EV. Okamžik odpálení blesku je možno navíc synchronizovat s přední nebo zadní stranou závěrky.

    Vzdálenost výbojky blesku od osy objektivu činí ve vyklopeném stavu téměř 50mm, což příznivě zvětšuje paralaxu a snižuje tak pravděpodobnost vzniku efektu červených očí. K dispozici je samozřejmě i režim rychlých předzáblesků pro zúžení zornic fotografovaných osob a tím i dalšího snížení možnosti vzniku jevu červených očí.

    Fotoaparát nemá k dispozici sáňky s kontakty pro zasunutí externího blesku. Ten je třeba připojit kabelem pomocí speciálního pětikolíkového konektoru na boční stěně fotoaparátu. Při použití speciálního blesku FL-40 jsou právě díky pěti signálům přenášeny údaje mezi bleskem a fotoaparátem a záblesková automatika tak zahrnuje i tento externí blesk nezávisle na tom, je-li výklopný blesk fotoaparátu použit či nikoliv.

Možnosti propojení
    Na levé boční stěně fotoaparátu jsou pod víčkem ukryty celkem 3 zdířky. Jedna slouží k připojení externího síťového napájecího adaptéru, druhá pak umožňuje přes USB rozhraní (Storage Class) propojit fotoaparát například s počítačem nebo s tiskárnou. Třetí zdířka je výstupem audio/video signálu v normě PAL a umožňuje tedy pořízené snímky zobrazovat na obrazovce TV přijímače nebo je rovnou nahrávat na videorekordér. Jestliže na fotoaparátu zapneme funkci automatického prohlížení pořízených záběrů (SlideShow) a spustíme záznam na videorekordéru, jsou jednotlivé snímky v intervalech 3 sekund postupně zobrazovány a nahrávány na videokazetu. Díky vysokému rozlišení CCD snímače přesahuje kvalita obrázků daleko schopnosti zobrazení TV obrazovky.