Chcete na tomto místě svoji reklamu ?


  ... návrat do kategorie.
Olympus Camedia C-730 Ultra Zoom

Standa Hlavinka

    Přímým následovníkem fotoaparátu Olympus C-720 je digitální LCD zrcadlovka C-730 s CCD snímačem se 3.2 mil. obrazových buňek a mírně zvětšeným rozsahem transfokátoru. Jeho rozměry zůstaly stejné 108x76x78mm a bez baterie a karty váží 310g.

 Fotoaparát Olympus Camedia C-730

Napájení a spotřeba
    K napájení fotoaparátu je možno použít čtyři tužkové články (NiCd, NiMH, alkalické) nebo dva lithiové bateriové bloky CR-V3. Použít je možno samozřejmě jako obvykle i externí síťový adaptér. Údaje o datumu a některá další nastavení jsou udržována v paměti přístroje pomocí vestavěného velkokapacitního kondenzátoru, který dokáže udržet hodiny v chodu po dobu několika hodin od okamžiku vyjmutí baterie. Odběr proudu z tužkových článků je za normálního provozu poměrně velký, rovných 390mA (v hledáčku totiž svítí barevný LCD displej), takže NiMH články s kapacitou 1600mAh mohou teoreticky vydržet asi 4 hodiny. Ovšem opravdu teoreticky, protože po delší době nečinnosti, kterou je možno nastavit od 30 sekund do 10 minut, přejde fotoaparát do režimu spánku, při kterém odebírá z baterie proud o velikosti pouze 0.07mA (objektiv zůstává vysunutý). Stiskem libovolného tlačítka pak dojde během 3 sekund k "probuzení" a fotoaparát je opět připraven k expozici. Aktivace ze stavu úplného vypnutí pak trvá stejně jako u C-700 a C-720 celých 5 sekund, protože "zaparkovaný" objektiv musí být nejprve pomocí motoru vysunut do pracovní pozice. Zapneme-li navíc ještě zobrazení na větším barevném displeji na zadní stěně fotoaparátu, vzroste spotřeba až na 520mA. Po úplném vypnutí fotoaparátu pak teče do přístroje pouhých 0.04mA, což je tak malá hodnota, že je zbytečné vyjímat články z přístroje při jeho delším nepoužívání. Navíc by stejně došlo k výpadku obvodů hodin reálného času.

CCD snímač
    Snímacím světlocitlivým prvkem přístroje je prokládaný CCD snímač vybavený funkcí mapování pixelů s celkem 3.3 mil. obrazových buněk, z nichž využitelných je přibližně 3.2 mil., přesněji 2048x1536. Toto je současně maximální rozlišení použitého CCD snímače. K dispozici je sice i větší rozměr (JPEG) 3200x2400, vzniká ale interpolací, tedy jakýmsi dopočítáním neexistujících bodů obrazu a v tom případě je třeba počítat se zhoršením kvality snímku. Při maximálním rozlišení 2048x1536 je možno zvolit formát TIFF nebo dva různé stupně komprese formátu JPEG, menší rozměry 1600x1200, 1280x960, 1024x768 a 640x480 jsou pak k dispozici pouze ve formátu JPEG s jediným možným stupněm komprese. Je možno dokonce využít i rozměr 2048x1360 (poměr stran 3:2), vhodný pro následné zhotovení klasických fotografií (např. 15x10cm). Na kartu s kapacitou 64MB lze tedy uložit od 6 snímků té nejvyšší kvality (TIFF) až po asi 265 snímků kvality nejnižší. K dispozici je i funkce redukce šumu snímače, která dokáže potlačit rušivý elektrický šum, který je generován v CCD snímači při velmi slabém osvětlení fotografované scény.

Objektiv
    Transfokátor fotoaparátu umožňuje měnit ohniskovou vzdálenost od 5.9 do 59mm, v přepočtu na kinofilm od 38 do 380mm (10x), jedná se tedy o desetinásobný optický Zoom. A stejně jako u C-700 a C-720 je možno na konci rozsahu optického transfokátoru zapnout ještě digitální transfokátor (až 3x), čímž teoretická přepočtená ohnisková vzdálenost objektivu dosáhne 1140mm, a to při světelnosti 3.5! Výsledný obraz při použití digitálního transfokátoru pochopitelně není vytvářen díky dalšímu prodlužování ohniskové vzdálenosti, ale interpolací výřezu z obrazu, který byl vytvořen transfokátorem optickým. Je tedy třeba počítat s určitým zhoršením kvality výsledného snímku. Maximální světelnost objektivu je 2.8, při nastavení nejdelší ohniskové vzdálenosti pak klesne na 3.5, což je rozdíl zhruba 2/3 clonového čísla. Zdvih transfokátoru je pouze elektrický, nikoliv ruční a objektiv je pevně zabudován v těle fotoaparátu a není jej tedy možno vyměňovat.

    O zaostřování se stará zaostřovací automatika, která se aktivuje lehkým namáčknutím spouště. Výsledné zaostření je pochopitelně v TTL hledáčku ihned vidět. Objektiv je schopen v režimu "SuperMacro" zaostřit již od vzdálenosti 4cm. Při nedostatečném osvětlení nebo dokonce ve tmě je však automatika v koncích, protože přístroj nedisponuje možností červeného či infračerveného "přisvícení" a následného zaostření. Rovinu ostrosti objektivu lze nastavit i ručně. Nejedná se však o klasické zaostřování otáčením prstence, ale pomocí tlačítek "vpřed" a "vzad". Výsledný efekt je v hledáčku vidět a navíc je ještě zobrazena ocejchovaná stupnice vzdáleností s posouvající se značkou.

    Rozlišovací schopnost celého kompletu (objektiv, CCD snímač) je velmi dobrá. Jak je z přiloženého výřezu čárového rastru v extrémním zvětšení vidět, ke slévání pixelů začíná docházet těsně nad hodnotou 15. Pro zachování stejných podmínek měření byl objektiv při expozici nastaven na úhel záběru 40° (přibližně ekvivalent ohniskové vzdálenosti 50mm) a clona naplno otevřena. Ještě pro úplnost - čárový rast je fotografován ze vzdálenosti 1.9m a tloušťka čáry s číslem 20 je přesně 0.5mm.

 Výřez čárového rastru o proměnném kroku v extrémním zvětšení


Hledáček
    Fotoaparát má k dispozici dva plnohodnotné TTL hledáčky. Oba jsou vlastně barevnými LCD displeji. První s dioptrickou korekcí a se 180000 obrazovými body je umístěn za očnicí hledáčku a má pochopitelně mnohem menší rozměry. Kromě posouzení zaostření a malého čtverce zaostřovací zóny je v něm zobrazena rovněž celá škála užitečných údajů od clonového čísla přes expoziční dobu, zdvih transfokátoru, kompenzaci expozice, počet snímků až po např. stav blesku. Stisknutím jediného tlačítka je možno totéž pozorovat druhým displejem se 114000 body, který je umístěný na zadní stěně fotoaparátu. Obraz v hledáčku je velmi jasný a jeho jas je automaticky korigován podle stupně osvětlení fotografované scény.

    Oba hledáčky umožňují rovněž zobrazit už pořízený záběr nebo celkem 4, 9 nebo 16 zmenšených záběrů najednou. Pořízený záběr je možné si na dispeji zvětšit 1,5x, 2x, 2.5x, 3x, 3.5x nebo 4x, posouvat jej a porovnat tak např. správnost zaostření v různých místech záběru. Po přepnutí do nastavovacího režimu umožňují oba barevné displeje pomocí přehledného menu systému nastavovat veškeré parametry přístroje a ovládat různé operace. Mírným posunem k vlastnostem profesionálních přístrojů je možnost přiřazení libovolné ze 16 funkcí uživatelskému tlačítku, které se nachází hned vedle displeje na zadní stěně fotoaparátu. Podobným způsobem je možno modifikovat i vzhled ovládacího menu fotoaparátu.

Expozice
    Fotoaparát má k dispozici 10 hodnot clonových čísel (2.8 až 8) odstupňovaných po 1/3, tři hodnoty citlivosti (ISO 100, 200, 400 a automatický výběr) a celkem 43 expozičních časů, odstupňovaných rovněž po třetinkách.

    Expoziční doba se pohybuje od 16 sekund až po 1/1000 sekundy. Zpoždění závěrky vzhledem ke stisku spouště je velmi krátké, téměř neznatelné.

    Expozici lze ovlivňovat až o +/-2EV v krocích po 1/3EV. Parametry expozice je možno měřit TTL systémem bodově ve středu záběru nebo integrálně (ESP) se zdůrazněným středem záběru. Kromě úplné automatiky lze volit mezi režimem s prioritou clony (hodnotu clonového čísla si fotograf zvolí ručně), režimem s prioritou času (expoziční dobu si fotograf zvolí ručně) a plně manuálním režimem. V plně manuálním režimu je možno ručně nastavit jak clonové číslo, tak i expoziční dobu. Současně je zobrazován v hledáčku údaj o "expozičním rozdílu", což je rozdíl mezi nastavenými a naměřenými expozičními hodnotami.

    Navíc je k dispozici celkem šest dalších programů expoziční automatiky, které nastavují kombinaci clonového čísla a expoziční doby podle vybraného fotografovaného námětu (portrét, krajina, rychlý pohyb, noční záběry, atd.). Přidržením tlačítka může fotograf kdykoliv naměřené hodnoty expozice "zaaretovat" (např. po změření světla na obličeji) a pak třeba změnit kompozici záběru beze změny hodnot expozice.

    Vyvážení bílé barvy probíhá buď automaticky nebo je možno vybrat jednu ze šesti přednastavených hodnot (sluneční osvětlení, zatažená obloha, žárovka a tři druhy zářivek). Další možností je nastavení černobílého fotografování bez barev a nebo posunutí barevného podání snímku do teplého hnědého tónu. Výsledný efekt je na barevném podání obrazu na displeji hledáčku pochopitelně ihned vidět. Třetí možností je barevnou teplotu referenční bílé změřit fotoaparátem při daném osvětlení, a to namířením fotoaparátu na např. bílý list papíru.

    Díky vestavěné vyrovnávací paměti je možno fotoaparát přepnout do režimu sekvenčního snímání, ve kterém je schopen pořídit od 7 až do 100 záběrů (záleží na nastaveném rozlišení a samozřejmě kapacitě karty) v rychlém sledu za sebou rychlostí přibližně 1.2 záběru za sekundu nebo pouze 3 záběry při nastavení vyšší rychlosti 2.4 snímku za sekundu. Přitom je možno ještě vybrat ze dvou dalších různých režimů. V prvním z nich je zaostření provedeno u prvního snímku série a zůstává pro všechny další snímky stejné, zatímco v druhém režimu je každý záběr série zaostřován znovu (rychlost snímání se ale sníží). V režimu sekvenčního snímání ovšem nelze použít formát obrázku TIFF. Jednotlivou expozici (nikoliv sekvenci snímků) lze také spustit samospouští s prodlevou 12 sekund.

Videokamera
    Po přepnutí do režimu "videokamera" je fotoaparát schopen nahrávat videozáznam se zvukem ve formátu Quick Time Motion JPEG rychlostí 15 snímku za sekundu s rozlišením 320x240 nebo 160x120. Ukládání videozáznamu na kartu probíhá tak vysokou rychlostí, že je možno zaplnit celou kartu nepřetržitým záznamem. Při velikosti karty 64MB se jedná (podle rozlišení) přibližně o 3 nebo 15 minut souvislého videozáznamu včetně zvuku.

Paměť fotoaparátu
    Fotoaparát má k dispozici celkem dva druhy pamětí. Zabudovaná interní vyrovnávací paměť (buffer) je schopna pojmout až 7 snímků (záleží na nastaveném rozlišení), aniž by se muselo čekat na jejich úplné uložení do paměti výměnné. Je tedy možno pořizovat jednotlivé záběry poměrně rychle za sebou bez ohledu na momentální stav procesu ukládání dat do paměti. V přestávkách mezi záběry je vyrovnávací paměť rychle vyprazdňována ukládáním dat do druhé paměti, výměnné karty Smart Media nebo xD Picture Card. Při nastaveném formátu obrázku TIFF je však tato funkce nepoužitelná, protože ukládání jediného snímku trvá přibližně 13 sekund.

    Pozor! Slot pro oba typy karet je mechanicky proveden tak, že vylučuje zasunutí oba karet současně. Nejedná se tedy o obdobu C-2500, E-10 nebo E-20, kde bylo možno používat dvě karty současně (SM+CF). Takže v C-730 buďto SM nebo xD, nikoliv obě najednou.

    Maximální počet uchovaných záběrů pak závisí pochopitelně na tom, jakou kapacitu karty použijeme a jaký formát a rozměry snímků zvolíme. Pro ilustraci vezměme kartu s kapacitou 64MB. Na takovou kartu můžeme uložit v extrémním případě buďto pouze 6 snímků o rozměrech 2048x1536 bodů ve formátu TIFF bez komprese nebo naopak až 664 snímků o rozměrech 640x480 bodů ve formátu JPEG.

    Snímky formátu JPEG maximálních rozměrů a s nastavenou nejmenší kompresí mají velmi dobrou kvalitu a velikost pořízeného souboru dat se pohybuje kolem hodnoty 1.1MB na jeden záběr. Na následující fotografii je možno posoudit kvalitu zobrazení jak na zmenšeném snímku, tak po kliknutí i na jeho originálu.


 Zmenšenina fotografie (klikněte si pro originál bez úprav)



Bracketing
    V obtížných světelných podmínkách dojde uplatnění funkce Bracketing, která umožňuje pořídit vždy 3 nebo 5 záběrů (např. v rychlé sekvenci za sebou), přičemž pro každý z nich je automaticky posunuta hodnota expozice o předem nastavenou hodnotu. Tento posun může být 1/3EV, 2/3EV nebo 1EV. Znamená to, že např. první záběr z trojice je podexponován o hodnotu tohoto posunu, druhý naopak o tuto hodnotu přeexponován a třetí je exponován bez kompenzace. Totéž lze provést i pro pětici záběrů, pak je rozsah hodnot kompenzace pochopitelně ještě větší. Po nasnímání takovéto série už pak stačí jenom vybrat ten nejlépe exponovaný snímek.

Senzitometrická charakteristika
    Ve fotoaparátech této a samozřejmě i vyšší třídy se už pomalu zabydlela možnost nastavení senzitometrické charakteristiky CCD snímače (jejího sklonu) a tím ovlivnění způsobu převodu jasů na elektrický náboj. Tento parametr se nazývá gradace a u fotochemických materiálů byl dán vlastnostmi emulze a nezbylo tedy, než měnit film ve fotoaparátu. Strmější gradace znamená vyšší kontrast a naopak. Je tedy možné nastavit měkkou gradaci (nižší kontrast) např. při portrétování a vzápětí bez problémů přepnout na gradaci normální nebo tvrdou pro fotografování jiného tématu.

Histogram
    Vynikající možností fotoaparátu je schopnost zobrazení histogramu nejen každého exponovaného záběru, ale díky LCD hledáčku i toho záběru, který se teprve chystáme pořídit. Fotograf má tak objektivní a přesnou informaci o tom, nebude-li záběr přeexponován nebo naopak podexponován a jestli není potřeba provést eventuelní korekci expozice.


pokračování článku

 Návrat na domovskou stránku