Na verzi maličkého digitálního kompaktu C-2 s optickým transfokátorem se čekalo překvapivě dlouho. Spor o název C-2 Zoom nebo C-220 Zoom rozhodl výrobce ve prospěch druhého C-220 Zoom, i když na titulní straně přibaleného manuálu najdeme názvy oba, včetně třetí americké verze s názvem D-520 Zoom. Rozměry 112x62x35mm jsou téměř stejné jako u jeho předchůdce C-2 a hmotnost se zvýšila pouze o 10g, tedy na 175g.



Napájení a spotřeba
    K napájení fotoaparátu je možno používat dva tužkové články (NiCd, NiMH, alkalické) nebo lithiový bateriový blok CR-V3. Použít je možno samozřejmě i externí síťový adaptér. Údaje o datumu a veškerá další nastavení jsou udržována v paměti přístroje pomocí vestavěné zálohovací baterie, která dokáže udržet nastavení přístroje po dobu několika hodin od okamžiku vyjmutí baterie. Odběr proudu z tužkových článků se za normálního provozu pohybuje kolem 80mA a na této hodnotě zůstává po celou dobu, dokud přístroj nevypneme, vyjma expozice a přibližne deseti sekund po ní. Tedy vlastně žádný režim spánku. NiMH články s kapacitou 1600mAh by tak měly teoreticky vydržet asi 20 hodin trvalého provozu.

    Je-li aktivován barevný displej na zadní stěně fotoaparátu (např. při prohlížení pořízených záběrů), vzroste spotřeba až na 380mA. Po úplném vypnutí fotoaparátu (zasunutí víčka) pak teče do přístroje pouhých 0.14mA, což je tak malá hodnota, že je zbytečné vyjímat články z přístroje při jeho delším nepoužívání. Navíc by stejně po několika hodinách došlo k výpadku obvodů hodin reálného času. Aktivace ze stavu úplného vypnutí pak trvá přibližně 2 sekundy.

CCD snímač
    Snímacím světlocitlivým prvkem přístroje je prokládaný CCD snímač vybavený funkcí redukce šumu s celkem 2.11 mil. obrazových buněk, z nichž využitelných je přibližně 1.95 mil., přesněji 1600x1200. Toto je současně maximální rozlišení použitého CCD snímače. Při nastaveném maximálním rozlišení je možno vybrat mezi dvěma různými stupni komprese formátu JPEG, zatímco další možností je nastavení rozlišení na 1024x768 nebo 640x480 opět ve formátu JPEG. Na kartu s kapacitou 64MB lze tedy uložit od 46 snímků té nejvyšší kvality až po asi 360 snímků kvality nejnižší.

Objektiv
    Optický transfokátor má ohniskovou vzdálenost 5-15mm, v přepočtu na kinofilm tedy 38-114mm. Jedná se tedy o trojnásobný optický transfokátor (Zoom). Jeho světelnost je 2.8 při poloze transfokátoru "Wide", zatímco v poloze "Tele" klesne na hodnotu 4.9, což je rozdíl přibližně jednoho a půl clonového čísla. Na konci rozsahu optického transfokátoru je možno zapnout plynulý digitální transfokátor s maximálním "zdvihem" 2.5x, čímž teoreticky přepočtená ohnisková vzdálenost vzroste na 285mm. Výsledný obraz při použití digitálního transfokátoru pochopitelně není vytvářen prodlužováním ohniskové vzdálenosti objektivu, ale interpolací výřezu z obrazu, který byl vytvořen objektivem. Je tedy třeba počítat s určitým zhoršením kvality výsledného snímku. Při aktivaci digitálního transfokátoru je automaticky rozsvícen barevný displej na zadní stěně fotoaparátu a je třeba jej používat jako hledáček, protože proces "digitálního zoomování" pochopitelně není v průhledovém hledáčku vidět.

    Zaostřování provádí zaostřovací automatika, která se aktivuje lehkým namáčknutím spouště. Výsledné zaostření není pochopitelně v průhledovém hledáčku vidět, nejedná se o zrcadlovku. Objektiv je schopen v automatickém režimu zaostřit od vzdálenosti 0.5m, po přepnutí do režimu "Macro" pak od 20 do 50cm. Při nedostatečném osvětlení nebo dokonce ve tmě je však automatika v koncích, protože přístroj nedisponuje možností červeného či infračerveného "přisvícení" a následného zaostření. Díky poměrně velké světelnosti objektivu ale stačí velmi slabé osvětlení.

    Rozlišovací schopnost celého kompletu (objektiv, CCD snímač) je na takto laciný přístroj výborná. Jak je z přiloženého výřezu čárového rastru v extrémním zvětšení vidět, ke slévání pixelů začíná docházet někde kolem hodnoty 20. Čárový rast je pro dodržení stejným podmínek fotografován ze vzdálenosti 1.9m a tloušťka čáry s číslem 20 je přesně 0.5mm.




Hledáček
    Fotoaparát má dva hledáčky. Prvním je průhledový hledáček (bez dioptrické korekce), kterým lze posoudit pouze kompozici záběru. U průhledového hledáčku se ovšem nelze vyhnout paralaxe, nejedná se totiž o zrcadlovku a hledáček se prostě "dívá" trochu jinam než objektiv, i když vzdálenost osy hledáčku od osy objektivu je v tomto případě pouhých 25mm (u předchůdce C-2 byla dokonce jenom 19mm), takže výsledná paralaxa je při běžných záběrech zanedbatelná.

    Druhým hledáčkem je barevný displej se 114000 body, umístěný na zadní stěně fotoaparátu. Jedině v tomto hledáčku je pak možno posoudit úhel záběru při zapnuté digitální transfokaci. Barevný displej umožňuje zobrazit pořízený záběr nebo celkem 4, 9 či 16 zmenšených záběrů najednou. Pořízený záběr je možné si na dispeji zvětšit 1.5x, 2x, 2.5x nebo 3x, posouvat jej a porovnat tak např. správnost zaostření v různých místech záběru.

    Po přepnutí do nastavovacího režimu umožňuje tento displej pomocí přehledného menu systému nastavovat veškeré parametry přístroje a ovládat různé operace. Ve většině případů je to jediný způsob nastavení některých parametrů, protože přístroj obsahuje pouze minimum ovládacích tlačítek.

    Vynikající možností je pak schopnost uchovat kompletní nastavení všech parametrů přístroje i po vypnutí fotoaparátu nebo naopak přepnout přístroj na automatické nastavování (reset) továrních parametrů po každém zapnutí.

Expozice
    Fotoaparát má k dispozici clonová čísla od 2.8 do 7.5 a expoziční doba se pohybuje od 1/2s až po 1/1000 sekundy. Citlivost nastavuje fotoaparát automaticky na hodnoty ISO 80 až 160. Zpoždění závěrky vzhledem ke stisku spouště je velmi krátké, téměř neznatelné. Expozici lze ovlivňovat až o +/-2EV v krocích po 1/2EV, jinak nelze do parametrů expozice nijak jinak zasáhnout. Parametry expozice může přístroj měřit buďto TTL systémem integrálně (ESP) z celé plochy záběru nebo bodově ze středu záběru. Vyvážení bílé barvy probíhá buď automaticky nebo je možno vybrat jednu ze čtyř přednastavených hodnot (sluneční osvětlení, zatažená obloha, zářivka a žárovka).

    Fotoaparát je možno přepnout také do režimu sekvenčního snímání, ve kterém je schopen pořídit od 3 do 24 záběrů (záleží na nastaveném rozměru a kvalitě snímků) v rychlém sledu za sebou rychlostí minimálně 1.2 záběru za sekundu. Jednotlivou expozici (nikoliv sekvenci snímků) lze také spustit samospouští s prodlevou 12 sekund.

    V menu přístroje je možno zvolit i režim černobílého snímání nebo také režim s posunutím barevného podání snímku do teplého hnědého nádechu (sepia).

    Zajímavou hříčkou je možnost pořídit dva různé záběry do jednoho jediného snímku. Nejedná se ale o klasickou dvojexpozici, ale o exponování prvního záběru do levé poloviny snímku a druhého pak následně do pravé poloviny výsledného snímku.

Videokamera
    Po přepnutí do režimu "videokamera" je fotoaparát schopen nahrávat videozáznam ve formátu Quick Time Motion JPEG rychlostí 15 snímku za sekundu s rozlišením 320x240 nebo 160x120. Maximální délka souvislého videozáznamu je pak podle nastaveného rozlišení 15 sekund (320x240) nebo 60 sekund (160x120). Pořízený videozáznam je pak možno přímo ve fotoaparátu prohlížet. Na kartu s kapacitou 64MB se tak vejdou (podle nastaveného rozlišení) celkem 4 nebo až 15 minut videozáznamu.

Paměť fotoaparátu
    Fotoaparát používá k uchování pořízených záběrů ve formátu JPEG výměnnou kartu Smart Media (SM). Maximální počet uchovaných záběrů pak závisí pochopitelně na tom, jakou kapacitu karty použijeme a jaké rozměry, případně jakou kompresi snímků zvolíme. Na kartu s kapacitou 64MB je možno uložit v extrémním případě buďto pouze 46 snímků o rozměrech 1600x1200 bodů s malou kompresí nebo naopak až 360 snímků o rozměrech 640x480 bodů s vyšším stupněm komprese.

    Snímky maximálních rozměrů a s nastavenou nejmenší kompresí mají velmi dobrou kvalitu a velikost pořízeného souboru dat se pohybuje kolem hodnoty 1.3MB na jeden záběr. Na následující fotografii je možno posoudit kvalitu zobrazení jak na zmenšeném snímku, tak po kliknutí i na jeho originálu.




Zábleskové zařízení
    Vestavěný vyskakovací blesk má směrné číslo 5 (při citlivosti ISO 100). Vzhledem k automatickému nastavení citlivosti (ISO 100 až 400) to znamená, že při plně otevřené cloně objektivu (2.8) je maximální dosah blesku 3.5 metru. Vzdálenost výbojky blesku od osy objektivu činí 40mm, což oproti předchozímu typu C-2 poměrně příznivě zvětšuje paralaxu a snižuje tak pravděpodobnost vzniku efektu červených očí. K dispozici je režim rychlých předzáblesků pro zúžení zornic fotografovaných osob a tím dalšího snížení možnosti vzniku jevu červených očí.

Možnosti propojení
    Pod odklopným víčkem na boční stěně fotoaparátu jsou ukryty celkem 3 zdířky. Jedna slouží k připojení externího síťového napájecího adaptéru, druhá pak umožňuje přes USB rozhraní (Storage Class) propojit fotoaparát například s počítačem nebo s tiskárnou. Třetí zdířka je video výstupem, díky němuž lze pořízené záběry prohlížet například na obrazovce TV přijímače.