Chcete na tomto místě svoji reklamu ?


  ... návrat do kategorie.
Nikon Coolpix 995

Standa Hlavinka

    Kompaktní fotoaparát Nikon Coolpix 995 je osazen prokládaným CCD snímačem, který obsahuje 3.34 mil. obrazových buňek a jehož maximální rozlišení je 2048x1536. Fotoaparát má podobně jako Olympus C-990 a Olympus C-3040 výborně vyřešeny napájecí obvody. Stejně jako u předchozího typu Nikon Coolpix 990 je snímací část fotoaparátu vůči části ovladací otočná na kloubu, a to v celkovém úhlu 300°. V "transportním" stavu (ve kterém je ale možno klidně fotografovat) jsou rozměry přístroje 138x82x60mm a bez baterie váží 390g.


 Fotoaparát Nikon Coolpix 995


Napájení a spotřeba
    K napájení fotoaparátu se používá maličký akumulátor (LiIon) výrobce s kapacitou 650mAh. Použít je možno samozřejmě i externí síťový adaptér. Odběr proudu z akumulátoru je za normálního provozu pouze 5.7mA*! Takže použitý akumulátor s kapacitou 650mAh může teoreticky vydržet asi 114 hodin. Po určité době nečinnosti, kterou je možno nastavit od 30 sekund do 30 minut, přejde ale fotoaparát do režimu spánku, při kterém odebírá z akumulátoru proud o velikosti pouhých 0.16mA. Stiskem některého z tlačítek (např. spouště) pak dojde během necelých 2 sekund k "probuzení" a fotoaparát je opět připraven k expozici. Aktivace ze stavu úplného vypnutí pak trvá 3 až 5 sekund, záleží na způsobu náběhu transfokátoru (lze nastavit).

    Je-li aktivován barevný displej na zadní stěně fotoaparátu (např. při prohlížení pořízených záběrů), vzroste spotřeba na 300mA. Po úplném vypnutí fotoaparátu pak teče do přístroje stejný proud jako v režimu spánku, tedy 0.16mA, což je tak malá hodnota, že je zbytečné vyjímat akumulátor z přístroje při jeho delším nepoužívání.

CCD snímač
    Snímacím světlocitlivým prvkem přístroje je prokládaný CCD snímač s celkem 3.34 mil. obrazových buněk, z nichž využitelných je přibližně 3.2 mil., přesněji 2048x1536. Toto je současně maximální rozlišení použitého CCD snímače. Při všech nastavitelných rozlišeních 2048x1536, 2048x1360, 1600x1200, 1280x960, 1024x768 a 640x480 je možno zvolit jeden ze tří různých stupňů komprese formátu JPEG, přičemž u rozlišení 2048x1536 a 2048x1360 je možno vybrat mezi formátem JPEG a TIFF. Na kartu s kapacitou 64MB lze tedy uložit od 6 snímků té nejvyšší kvality až po přibližně 920 snímků kvality nejnižší. Velice užitečnou funkcí je možnost nastavení poněkud neobvyklého rozlišení 2048x1360, při kterém sice není využitý celý vertikální rozměr CCD snímače, ale výsledný poměr stran 3:2 se výborně hodí pro zhotovení klasických fotografií v minilabu o rozměrech např. 15x10cm.

Objektiv
    Optický transfokátor umožňuje měnit ohniskovou vzdálenost od 8 do 32mm, v přepočtu na kinofilm od 38 do 152mm (4x), jedná se tedy o čtyřnásobný optický Zoom. Na konci rozsahu optického transfokátoru (152mm) je možno zapnout ještě transfokátor digitální (až 4x), čímž teoretická přepočtená ohnisková vzdálenost objektivu vzroste na 608mm (při světelnosti 5.1). Výsledný obraz při použití digitálního transfokátoru pochopitelně není vytvářen díky dalšímu prodlužování ohniskové vzdálenosti, ale interpolací výřezu z obrazu, vytvořeného transfokátorem optickým. Je tedy třeba počítat s určitým zhoršením kvality výsledného snímku. Zatímco při použití optického transfokátoru je možno výsledný úhel záběru kontrolovat ve spřaženém průhledovém hledáčku, při použití transfokátoru digitálního pochopitelně nikoliv. V takovém případě nezbývá než zapnout barevný displej na zadní stěně fotoaparátu a používat jej jako hledáček.

    Maximální světelnost objektivu je 2.6, při nastavení nejdelší ohniskové vzdálenosti pak klesne až na 5.1, což je rozdíl téměř celých dvou clonových čísel (2EV). Zdvih transfokátoru je pouze elektrický, nikoliv ruční a objektiv je pevně zabudován v těle fotoaparátu a není jej tedy možno vyměňovat. K rozšíření úhlu záběru je možno pořídit širokoúhlou předsádku a předsádku typu "rybí oko" nebo naopak telekonvertor k prodloužení ohniskové vzdálenosti objektivu. Předsádky nejsou součástí fotoaparátu a je nutno je dokoupit zvlášť.

    O zaostřování se stará zaostřovací automatika, která se aktivuje lehkým namáčknutím spouště. Výsledné zaostření není pochopitelně v průhledovém hledáčku vidět, nejedná se o zrcadlovku. Proces zaostření lze sledovat pouze na rozsvíceném displeji na zadní stěně fotoaparátu. Zaostřovací automatiku lze přepnout i do režimu vyhodnocování zaostření nejenom ve středu záběru, ale je možno vybrat jednu ze čtyř dalších zaostřovacích zón v oblasti kolem středu, přičemž výběr zóny je možno povádět ručně a nebo jej přenechat automatice. Další z možností je zapnutí automatického sledování pohybujícího se objektu a tím i jeho neustálé automatické doostřování. Tento režim je však v praxi velmi těžko využitelný, protože po namáčknutí spouště trvá definitivní doostření ještě celou 1 sekundu a pak teprve následuje expozice.

    Objektiv je schopen v automatickém režimu zaostřit již od vzdálenosti 0.3m, po přepnutí do režimu "Macro" nebo v režimu ručního ostření již od 2cm. Při nedostatečném osvětlení nebo dokonce ve tmě je však zaostřovací automatika v koncích, protože přístroj nedisponuje možností červeného či infračerveného "přisvícení" a následného zaostření. Rovinu ostrosti objektivu lze nastavit i ručně. Nejedná se však o klasické zaostřování otáčením prstence, ale nastavení přímé číselné hodnoty vzdálenosti na displeji. Výsledný efekt je samozřejmě vidět pouze na barevném displeji, nikoliv v průhledovém hledáčku.

    Rozlišovací schopnost celého kompletu (objektiv, CCD snímač) je výborná. Jak je z přiloženého výřezu čárového rastru v extrémním zvětšení vidět, ke slévání pixelů začíná docházet někde mezi hodnotami 15 a 20. Pro zachování stejných podmínek měření byl objektiv při expozici nastaven na úhel záběru 40° (přibližně ekvivalent ohniskové vzdálenosti 50mm) a clona naplno otevřena. Ještě pro úplnost - čárový rast je fotografován ze vzdálenosti 1.9m a tloušťka čáry s číslem 20 je přesně 0.5mm.

 Výřez čárového rastru o proměnném kroku v extrémním zvětšení


Hledáček
    Fotoaparát má dva hledáčky. Prvním je průhledový hledáček s dioptrickou korekcí, který je spřažen s objektivem. Lze tedy posoudit úhel záběru podle polohy transfokátoru, nikoliv však zaostření. Stejně tak se u průhledového hledáčku nelze vyhnout paralaxe, nejedná se totiž o zrcadlovku a hledáček prostě "kouká" trochu jinam než objektiv.

    Druhým hledáčkem je barevný displej se 110000 body, umístěný na zadní stěně fotoaparátu. Většinu nastavených hodnot je možno odečítat i na malém LCD displeji na horní straně fotoaparátu.

    Barevný displej umožňuje zobrazit pořízený záběr nebo celkem 4 či 9 zmenšených záběrů najednou. Pořízený záběr je možné si na dispeji postupně až 6x zvětšit, dokonce jej i na displeji posouvat a porovnat tak např. správnost zaostření v různých místech záběru. Po přepnutí do nastavovacího režimu umožňuje tento displej pomocí přehledného menu systému v pěti jazycích nastavovat veškeré parametry přístroje a ovládat různé operace. Většinu parametrů je ale možno nastavovat bez sledování barevného displeje přímo tlačítky na těle fotoaparátu.

Expozice
    Fotoaparát má k dispozici celkem 10 hodnot clonových čísel (2.6 až 7.5 v poloze "Wide") odstupňovaných po 1/3, čtyři hodnoty citlivosti (ISO 100, 200, 400, 800 a automatický výběr) a celkem 16 expozičních časů, odstupňovaných ovšem velmi hrubě po 1EV. Expoziční doba se pohybuje od 8 sekund až po 1/2000 sekundy, včetně času "B" (Bulb), který je sice trvalým otevřením závěrky, ale pouze do maximální doby 60 sekund. Zpoždění závěrky vzhledem ke stisku spouště je sice velmi krátké, ale přece jen znatelné. Mnohem větším problémem při spuštění expozice je ale automatické zaostřování, kterému trvá přibližně 1.5 sekundy, než dokončí svoji práci a povolí spuštění expozice samotné. Zapnutím průběžného zaostřování je sice možno tuto dobu zkrátit přibližně na 1 sekundu, i tak je to ale pro záběry pohybujících se objektů příliš mnoho.

    Expozici lze ovlivňovat až o +/-2EV v krocích po 1/3EV. Parametry expozice je možno měřit TTL systémem bodově ve středu záběru, se zdůrazněným středem nebo zónově z 256 segmentů celé plochy záběru. K dispozici je i bodové měření z libovolného ze čtyř různých bodů obklopujích střed. Jedná se o stejné zóny jako u automatického zaostřování. Kromě úplné automatiky lze volit mezi režimem s prioritou clony (hodnotu clonového čísla si fotograf zvolí ručně), režimem s prioritou času (expoziční dobu si fotograf zvolí ručně) a plně manuálním režimem, ve kterém je možno ručně nastavit jak clonové číslo, tak i expoziční dobu.

    Vyvážení bílé barvy probíhá buď automaticky nebo je možno vybrat jednu z pěti přednastavených hodnot (sluneční osvětlení, zatažená obloha, zářivka, žárovka a blesk). Třetí možností je barevnou teplotu referenční bílé barvy přímo změřit fotoaparátem při daném osvětlení, a to namířením objektivu např. na bílý list papíru. Výsledný efekt je na barevném podání obrazu na barevném displeji ihned vidět, v průhledovém hledáčku pochopitelně nikoliv.

    Díky vestavěné vyrovnávací paměti je možno fotoaparát přepnout do režimu sekvenčního snímání, ve kterém je schopen pořídit 3 až 45 záběrů (záleží na nastaveném rozlišení a stupni komprese) v rychlém sledu za sebou rychlostí jeden záběr za 0.7 sekundy. Přitom jsou hodnoty expozice a zaostření odvozeny od prvního snímku série a zůstávají pro všechny další snímky stejné. V režimu sekvenčního snímání nelze použít formát obrázku TIFF. Při nastavení maximálního rozlišení 2048x1536 je možno pořídit tzv. složený snímek, což je sekvence 16 záběrů, přičemž každý z nich má rozměr pouze 512x384 a všechny jsou naskládány vedle sebe do jediného snímku. Dalším režimem je tzv. vysokorychlostní snímání (rychloběžka), které spustí přibližně dvousekundovou sekvenci, během které "naseká" celkem 70 snímků, ovšem s rozlišením pouze 320x240. Jednotlivou expozici (nikoliv sekvenci snímků) lze také spustit samospouští s prodlevou 10 sekund.

Best Shot Selection
    Poměrně zajímavou funkcí je BSS (výběr nejlepšího snímku), která umožňuje spustit sekvenci záběrů (maximálně 10), ze kterých potom fotoaparát ponechá v paměti pouze jeden jediný na základě výběru snímku s největším datovým objemem a tedy s největším množstvím detailů. Jinými slovy vybere snímek nejostřeji prokleslený. Parametry expozice stejně jako zaostření je přitom nastaveno u prvního snímku série a zůstává pro všechny další záběry stejné.

Videokamera
    Po přepnutí do režimu "videokamera" je fotoaparát schopen nahrávat videozáznam v souvislé délce až 40 sekund ve formátu AVI rychlostí 15 snímku za sekundu s rozlišením 320x240.

Bracketing
    V obtížných světelných podmínkách dojde uplatnění funkce Bracketing, která umožňuje pořídit vždy 3 nebo 5 záběrů (např. v rychlé sekvenci za sebou), přičemž pro každý z nich je automaticky posunuta hodnota expozice o předem nastavenou hodnotu. Tento posun může být 1/3EV, 2/3EV nebo 1EV. Znamená to, že např. první záběr z trojice je podexponován o hodnotu tohoto posunu, druhý naopak o tuto hodnotu přeexponován a třetí je exponován bez kompenzace. Totéž lze provést i pro pětici záběrů, pak je rozsah hodnot kompenzace pochopitelně ještě větší. Po nasnímání takovéto série už pak stačí jenom vybrat ten nejlépe exponovaný snímek. Bracketing je možno zapnout nejen pro posuv expozičních hodnot, ale také pro posuv vyvážení bílé (white-balance bracketing), ovšem nikoliv při nastaveném formátu TIFF.

 Fotoaparát Nikon Coolpix 995


Histogram
    Vynikající možností fotoaparátu je schopnost zobrazení histogramu každého pořízeného záběru včetně vyznačení "přepálených" míst přímo na snímku. Fotograf má tak objektivní a přesnou informaci o tom, není-li záběr přeexponován nebo naopak podexponován a jestli není potřeba pořídit záběr znovu s eventuelní korekcí expozice.

Senzitometrická charakteristika
    Skvělou možností ve srovnání s klasickými fotoaparáty je možnost nastavení senzitometrické charakteristiky CCD snímače (jejího sklonu) a tím ovlivnění způsobu převodu jasů na elektrický náboj. Tento parametr se nazývá gradace a u fotochemických materiálů byl dán vlastnostmi emulze a nezbylo tedy, než měnit film ve fotoaparátu. Strmější gradace znamená vyšší kontrast a naopak. Přístroj má k dispozici 3 různé hodnoty kontrastu. Je tedy možné nastavit měkkou gradaci (nižší kontrast) např. při portrétování a vzápětí bez problémů přepnout na gradaci normální nebo tvrdou pro fotografování jiného tématu.

Paměť fotoaparátu
    Fotoaparát má k dispozici celkem dva druhy pamětí. Zabudovaná interní vyrovnávací paměť (buffer) je schopna pojmout 3 až 45 snímků (záleží na nastaveném rozlišení a stupni komprese), aniž by se muselo čekat na jejich úplné uložení do paměti výměnné. Fotograf má tak možnost pořizovat jednotlivé záběry poměrně rychle za sebou bez ohledu na momentální stav procesu ukládání dat do paměti. V přestávkách mezi záběry je vyrovnávací paměť rychle vyprazdňována ukládáním dat do druhé paměti, výměnné karty Compact Flash (CF) typ I nebo II. Při nastaveném formátu obrázku TIFF je však tato funkce nepoužitelná, protože ukládání jediného snímku při nastaveném maximálním rozlišení trvá přibližně 16 sekund.

    Maximální počet uchovaných záběrů pak závisí na tom, jakou kapacitu karty použijeme a jaký formát a rozměry snímků zvolíme. Na kartu s kapacitou 64MB je možno uložit v extrémním případě buďto pouze 6 snímků o rozměrech 2048x1536 bodů ve formátu TIFF bez komprese nebo naopak až 920 snímků o rozměrech 640x480 bodů ve formátu JPEG s maximální nastavitelnou kompresí.

    Velice užitečnou funkcí je možnost uložit individuálně nastavené parametry fotoaparátu do některé ze tří speciálních pamětí, ze kterých mohou být kdykoliv vyvolány a fotoaparát tak může být rychle přenastaven na jiný, uživatelem předdefinovaný způsob snímání.


pokračování článku

 Návrat na domovskou stránku