Přímým následovníkem fotoaparátu Olympus C-700 je digitální LCD zrcadlovka C-720 s CCD snímačem s větším počtem obrazových buňek (3 mil.) a mírně zmenšeným rozsahem transfokátoru. Jeho rozměry zůstaly stejné 108x76x78mm a bez baterie a karty váží 315g.



Napájení a spotřeba
    K napájení fotoaparátu je možno použít čtyři tužkové články (NiCd, NiMH, alkalické) nebo dva lithiové bateriové bloky CR-V3. Použít je možno samozřejmě jako obvykle i externí síťový adaptér. Údaje o datumu a některá další nastavení jsou udržována v paměti přístroje pomocí vestavěného velkokapacitního kondenzátoru, který dokáže udržet hodiny v chodu po dobu 60 minut od okamžiku vyjmutí baterie. Odběr proudu z tužkových článků je za normálního provozu poměrně velký, rovných 340mA (v hledáčku totiž svítí barevný LCD displej), takže NiMH články s kapacitou 1600mAh mohou teoreticky vydržet necelých 5 hodin. Ovšem opravdu teoreticky, protože po delší době nečinnosti, kterou je možno nastavit od 30 sekund do 10 minut, přejde fotoaparát do režimu spánku, při kterém odebírá z baterie proud o velikosti pouze 0.07mA (objektiv zůstává vysunutý). Stiskem libovolného tlačítka pak dojde během 2 sekund k "probuzení" a fotoaparát je opět připraven k expozici. Aktivace ze stavu úplného vypnutí pak trvá stejně jako u C-700 celých 5 sekund, protože "zaparkovaný" objektiv musí být nejprve pomocí motoru vysunut do pracovní pozice. Zapneme-li navíc ještě zobrazení na větším barevném displeji na zadní stěně fotoaparátu, vzroste spotřeba až na 490mA. Po úplném vypnutí fotoaparátu pak teče do přístroje pouhých 0.07mA, což je tak malá hodnota, že je zbytečné vyjímat články z přístroje při jeho delším nepoužívání. Navíc by stejně došlo k výpadku obvodů hodin reálného času.

CCD snímač
    Snímacím světlocitlivým prvkem přístroje je prokládaný CCD snímač vybavený funkcí mapování pixelů s celkem 3.3 mil. obrazových buněk, z nichž využitelných je přibližně 3 mil., přesněji 1984x1488. Toto je současně maximální rozlišení použitého CCD snímače. Při maximálním rozlišení 1984x1488 je možno zvolit formát TIFF nebo dva různé stupně komprese formátu JPEG, menší rozměry 1600x1200, 1280x960, 1024x768 a 640x480 jsou pak k dispozici pouze ve formátu JPEG s jediným možným stupněm komprese. Na kartu s kapacitou 64MB lze tedy uložit od 5 snímků té nejvyšší kvality (TIFF) až po asi 400 snímků kvality nejnižší.

Objektiv
    Transfokátor fotoaparátu umožňuje měnit ohniskovou vzdálenost od 6.4 do 51.2mm, v přepočtu na kinofilm od 40 do 320mm (8x), jedná se tedy o osminásobný optický Zoom. A stejně jako u C-700 je možno na konci rozsahu optického transfokátoru zapnout ještě digitální transfokátor (až 3x), čímž teoretická přepočtená ohnisková vzdálenost objektivu dosáhne 960mm (téměř metr), a to při světelnosti 3.4! Výsledný obraz při použití digitálního transfokátoru pochopitelně není vytvářen díky dalšímu prodlužování ohniskové vzdálenosti, ale interpolací výřezu z obrazu, který byl vytvořen transfokátorem optickým. Je tedy třeba počítat s určitým zhoršením kvality výsledného snímku. Maximální světelnost objektivu je 2.8, při nastavení nejdelší ohniskové vzdálenosti pak klesne na 3.4, což je rozdíl pouhých 2/3 clonového čísla. Zdvih transfokátoru je pouze elektrický, nikoliv ruční a objektiv je pevně zabudován v těle fotoaparátu a není jej tedy možno vyměňovat.

    O zaostřování se stará zaostřovací automatika, která se aktivuje lehkým namáčknutím spouště. Výsledné zaostření je pochopitelně v TTL hledáčku ihned vidět. Objektiv je schopen v režimu "Macro" zaostřit již od vzdálenosti 10cm. Při nedostatečném osvětlení nebo dokonce ve tmě je však automatika v koncích, protože přístroj nedisponuje možností červeného či infračerveného "přisvícení" a následného zaostření. Možnost ručního nastavení vzdálenosti roviny ostrosti objektivu překvapivě oproti C-700 zmizela.

    Rozlišovací schopnost celého kompletu (objektiv, CCD snímač) je velmi dobrá, i když ve srovnání s C-700 obsahuje obraz více šumu (při stejné citlivosti). Jak je z přiloženého výřezu čárového rastru v extrémním zvětšení vidět, ke slévání pixelů začíná docházet někde mezi hodnotami 15 a 20. Pro zachování stejných podmínek měření byl objektiv při expozici nastaven na úhel záběru 40° (přibližně ekvivalent ohniskové vzdálenosti 50mm) a clona naplno otevřena. Ještě pro úplnost - čárový rast je fotografován ze vzdálenosti 1.9m a tloušťka čáry s číslem 20 je přesně 0.5mm.




Hledáček
    Fotoaparát má k dispozici dva plnohodnotné TTL hledáčky. Oba jsou vlastně barevnými LCD displeji se 114000 obrazovými body. Prvním je umístěn za očnicí hledáčku s dioptrickou korekcí a má pochopitelně mnohem menší rozměry. Kromě posouzení zaostření a malého čtverce zaostřovací zóny je v něm zobrazena rovněž celá škála užitečných údajů od clonového čísla přes expoziční dobu, zdvih transfokátoru, kompenzaci expozice, počet snímků až po např. stav blesku. Stisknutím jediného tlačítka je možno totéž pozorovat druhým, větším hledáčkem, který je umístěný na zadní stěně fotoaparátu. Obraz v hledáčku je velmi jasný a jeho jas je automaticky korigován podle stupně osvětlení fotografované scény.

    Oba hledáčky umožňují rovněž zobrazit už pořízený záběr nebo celkem 4, 9 nebo 16 zmenšených záběrů najednou. Pořízený záběr je možné si na dispeji zvětšit 1,5x, 2x, 2.5x nebo 3x, posouvat jej a porovnat tak např. správnost zaostření v různých místech záběru. Po přepnutí do nastavovacího režimu umožňují oba barevné displeje pomocí přehledného menu systému nastavovat veškeré parametry přístroje a ovládat různé operace. Mírným posunem k vlastnostem profesionálních přístrojů je možnost přiřazení libovolné ze 7 funkcí uživatelskému tlačítku, které se nachází hned vedle displeje na zadní stěně fotoaparátu. Podobným způsobem je možno modifikovat i vzhled ovládacího menu fotoaparátu.

Expozice
    Fotoaparát má k dispozici 9 hodnot clonových čísel (2.8 až 7.1) odstupňovaných po 1/3, tři hodnoty citlivosti (ISO 100, 200, 400 a automatický výběr) a celkem 40 expozičních časů, odstupňovaných rovněž po třetinkách. Expoziční doba se pohybuje od 8 sekund až po 1/1000 sekundy. Zpoždění závěrky vzhledem ke stisku spouště je sice velmi krátké, nicméně znatelné.

    Expozici lze ovlivňovat až o +/-2EV v krocích po 1/3EV. Parametry expozice je možno měřit TTL systémem bodově ve středu záběru nebo integrálně (ESP) se zdůrazněným středem záběru. Kromě úplné automatiky lze volit mezi režimem s prioritou clony (hodnotu clonového čísla si fotograf zvolí ručně), režimem s prioritou času (expoziční dobu si fotograf zvolí ručně) a plně manuálním režimem.

    V plně manuálním režimu je možno ručně nastavit jak clonové číslo, tak i expoziční dobu. Současně je zobrazován v hledáčku údaj o "expozičním rozdílu", což je rozdíl mezi nastavenými a naměřenými expozičními hodnotami.

    Navíc jsou k dispozici celkem tři další programy expoziční automatiky, které nastavují kombinaci clonového čísla a expoziční doby podle vybraného fotografovaného námětu (portrét, krajina a rychlý pohyb). Přidržením tlačítka může fotograf kdykoliv naměřené hodnoty expozice "zaaretovat" (např. po změření světla na obličeji) a pak třeba změnit kompozici záběru beze změny hodnot expozice.

    Vyvážení bílé barvy probíhá buď automaticky nebo je možno vybrat jednu ze čtyř přednastavených hodnot (sluneční osvětlení, zatažená obloha, zářivka a žárovka). Další možností je nastavení černobílého fotografování bez barev a nebo posunutí barevného podání snímku do teplého hnědého tónu. Výsledný efekt je na barevném podání obrazu na displeji hledáčku pochopitelně ihned vidět.

    Díky vestavěné vyrovnávací paměti je možno fotoaparát přepnout do režimu sekvenčního snímání, ve kterém je schopen pořídit od 4 až do libovolné množství záběrů (záleží na nastaveném rozlišení a samozřejmě kapacitě karty) v rychlém sledu za sebou rychlostí přibližně 1.2 záběru za sekundu. Přitom je možno vybrat ze dvou různých režimů. V prvním z nich je zaostření provedeno u prvního snímku série a zůstává pro všechny další snímky stejné, zatímco v druhém režimu je každý záběr série zaostřován znovu. V režimu sekvenčního snímání ovšem nelze použít formát obrázku TIFF. Jednotlivou expozici (nikoliv sekvenci snímků) lze také spustit samospouští s prodlevou 12 sekund.

Videokamera
    Po přepnutí do režimu "videokamera" je fotoaparát schopen nahrávat videozáznam (bez zvuku) ve formátu Quick Time Motion JPEG rychlostí 15 snímku za sekundu s rozlišením 320x240 nebo 160x120. Vyrovnávací paměť je schopna pojmout (podle rozlišení) přibližně 16 nebo 70 sekund souvislého videozáznamu.

Bracketing
    V obtížných světelných podmínkách dojde uplatnění funkce Bracketing, která umožňuje pořídit vždy 3 nebo 5 záběrů (např. v rychlé sekvenci za sebou), přičemž pro každý z nich je automaticky posunuta hodnota expozice o předem nastavenou hodnotu. Tento posun může být 1/3EV, 2/3EV nebo 1EV. Znamená to, že např. první záběr z trojice je podexponován o hodnotu tohoto posunu, druhý naopak o tuto hodnotu přeexponován a třetí je exponován bez kompenzace. Totéž lze provést i pro pětici záběrů, pak je rozsah hodnot kompenzace pochopitelně ještě větší. Po nasnímání takovéto série už pak stačí jenom vybrat ten nejlépe exponovaný snímek.

Senzitometrická charakteristika
    Ve fotoaparátech této a samozřejmě i vyšší třídy se už pomalu zabydlela možnost nastavení senzitometrické charakteristiky CCD snímače (jejího sklonu) a tím ovlivnění způsobu převodu jasů na elektrický náboj. Tento parametr se nazývá gradace a u fotochemických materiálů byl dán vlastnostmi emulze a nezbylo tedy, než měnit film ve fotoaparátu. Strmější gradace znamená vyšší kontrast a naopak. Je tedy možné nastavit měkkou gradaci (nižší kontrast) např. při portrétování a vzápětí bez problémů přepnout na gradaci normální nebo tvrdou pro fotografování jiného tématu.

Paměť fotoaparátu
    Fotoaparát má k dispozici celkem dva druhy pamětí. Zabudovaná interní vyrovnávací paměť (buffer) je schopna pojmout až 4 snímky (záleží na nastaveném rozlišení), aniž by se muselo čekat na jejich úplné uložení do paměti výměnné. Je tedy možno pořizovat jednotlivé záběry poměrně rychle za sebou bez ohledu na momentální stav procesu ukládání dat do paměti. V přestávkách mezi záběry je vyrovnávací paměť rychle vyprazdňována ukládáním dat do druhé paměti, výměnné karty Smart Media (SM). Při nastaveném formátu obrázku TIFF je však tato funkce nepoužitelná, protože ukládání jediného snímku trvá přibližně 12 sekund.

    Maximální počet uchovaných záběrů pak závisí pochopitelně na tom, jakou kapacitu karty použijeme a jaký formát a rozměry snímků zvolíme. Pro ilustraci vezměme kartu s kapacitou 64MB. Na takovou kartu můžeme uložit v extrémním případě buďto pouze 7 snímků o rozměrech 1984x1488 bodů ve formátu TIFF bez komprese nebo naopak až 400 snímků o rozměrech 640x480 bodů ve formátu JPEG.

    Snímky formátu JPEG maximálních rozměrů a s nastavenou nejmenší kompresí mají velmi dobrou kvalitu a velikost pořízeného souboru dat se pohybuje kolem hodnoty 1.8MB na jeden záběr. Na následující fotografii je možno posoudit kvalitu zobrazení jak na zmenšeném snímku, tak po kliknutí i na jeho originálu.






Zábleskové zařízení
    Výklopný blesk fotoaparátu má směrné číslo 15 (při citlivosti ISO 100). To znamená, že při plně otevřené cloně objektivu (2.8) v poloze transfokátoru "wide" je maximální dosah blesku 5.5 metru, zatímco v režimu "tele" při plně otevřené cloně (3.4) logicky klesne na 4.5 metru. Zábleskovou automatiku lze ovlivnit nastavením kompenzace o +/-2EV v krocích po 1/3EV.

    Vzdálenost výbojky blesku od osy objektivu činí ve vyklopeném stavu téměř 50mm, což příznivě zvětšuje paralaxu a snižuje tak pravděpodobnost vzniku efektu červených očí. K dispozici je samozřejmě i režim rychlých předzáblesků pro zúžení zornic fotografovaných osob a tím i dalšího snížení možnosti vzniku nepříjemného jevu červených očí. Fotoaparát nemá k dispozici sáňky s kontakty pro zasunutí externího blesku ani žádný konektor pro jeho připojení.

Možnosti propojení
    Na levé boční stěně fotoaparátu jsou pod víčkem ukryty celkem 3 zdířky. Jedna slouží k připojení externího síťového napájecího adaptéru o napětí 6.5V, druhá pak umožňuje přes USB rozhraní (Storage Class) propojit fotoaparát například s počítačem nebo s tiskárnou. Třetí zdířka je výstupem video signálu v normě PAL a umožňuje tedy pořízené snímky zobrazovat na obrazovce TV přijímače nebo je rovnou nahrávat na videorekordér. Jestliže na fotoaparátu zapneme funkci automatického prohlížení pořízených záběrů (SlideShow) a spustíme záznam na videorekordéru, jsou jednotlivé snímky v intervalech 3 sekund postupně zobrazovány a nahrávány na videokazetu. Díky vysokému rozlišení CCD snímače přesahuje kvalita obrázků daleko schopnosti zobrazení TV obrazovky.