Malý digitální kompakt C-300 Zoom není následovníkem C-220 Zoom, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale přímým následovníkem již nevyráběného typu C-200 Zoom. Z toho plynou o něco větší rozměry 117x66x49mm a také vyšší hmotnost 240g.




Napájení a spotřeba
    K napájení fotoaparátu je možno používat čtyři tužkové články (NiCd, NiMH, alkalické) nebo dva lithiové bateriové bloky CR-V3. Použít je možno samozřejmě i externí síťový adaptér o napětí 6.5V. Údaje o datumu a veškerá další nastavení jsou udržována v paměti přístroje pomocí vestavěného zálohovacího kondenzátoru, který dokáže udržet nastavení přístroje po dobu jedné hodiny od okamžiku vyjmutí baterie. Odběr proudu z tužkových článků se za normálního provozu pohybuje kolem pouhých 2 mA* a na této hodnotě zůstává po celou dobu, dokud přístroj nevypneme, vyjma expozice a přibližne deseti sekund po ní. Tedy vlastně stálý režim jakéhosi polospánku. NiMH články s kapacitou 1600mAh by tak měly teoreticky vydržet asi 800 hodin trvalého provozu.

    Je-li aktivován barevný displej na zadní stěně fotoaparátu (např. při prohlížení záběrů), vzroste spotřeba až na 440mA. Po úplném vypnutí fotoaparátu (zasunutí víčka) pak teče do přístroje pouhých 0.04mA, což je tak malá hodnota, že je zbytečné vyjímat články z přístroje při jeho delším nepoužívání. Navíc by stejně po uplynutí jedné hodiny došlo k výpadku obvodů hodin reálného času. Aktivace ze stavu úplného vypnutí pak trvá necelé 3 sekundy.

CCD snímač
    Snímacím světlocitlivým prvkem přístroje je prokládaný CCD snímač vybavený funkcí redukce šumu s celkem 3.3 mil. obrazových buněk, z nichž využitelných je přibližně 3 mil., přesněji 1984x1488. Toto je současně maximální rozlišení použitého CCD snímače. Při všech nastavitelných rozměrech snímku (1600x1200, 1280x960, 1024x768, 640x480) je možno vybrat mezi formátem TIFF a dvěma různými stupni komprese formátu JPEG. Na kartu s kapacitou 64MB lze tedy uložit od 7 snímků té nejvyšší kvality až po asi 650 snímků kvality nejnižší. Je možno dokonce přepnout na speciální poměr velikostí stran snímku 3:2, který se výborně hodí pro následné zhotovování klasických fotografií ve fotolabu.

Objektiv
    Optický transfokátor má ohniskovou vzdálenost 5.8-16.2mm, v přepočtu na kinofilm tedy 36-100mm. Jedná se tedy o přibližně trojnásobný (přesněji 2.8x) optický transfokátor (Zoom). Jeho světelnost je 2.9 při poloze transfokátoru "Wide", zatímco v poloze "Tele" klesne na hodnotu 4.4, což je rozdíl přibližně jednoho clonového čísla. Na konci rozsahu optického transfokátoru je možno zapnout plynulý digitální transfokátor s maximálním "zdvihem" 3.6x, čímž teoreticky přepočtená ohnisková vzdálenost vzroste na 360mm. Výsledný obraz při použití digitálního transfokátoru pochopitelně není vytvářen prodlužováním ohniskové vzdálenosti objektivu, ale interpolací výřezu z obrazu, který byl vytvořen objektivem. Je tedy třeba počítat s určitým zhoršením kvality výsledného snímku. Při aktivaci digitálního transfokátoru je automaticky rozsvícen barevný displej na zadní stěně fotoaparátu a je třeba jej používat jako hledáček, protože proces "digitálního zoomování" pochopitelně není v průhledovém hledáčku vidět.

    Zaostřování provádí zaostřovací automatika, která se aktivuje lehkým namáčknutím spouště. Výsledné zaostření není pochopitelně v průhledovém hledáčku vidět, nejedná se o zrcadlovku. Objektiv je schopen v automatickém režimu zaostřit od vzdálenosti 0.8m, po přepnutí do režimu "Macro" pak od 20 do 80cm. Při nedostatečném osvětlení nebo dokonce ve tmě je však automatika v koncích, protože přístroj nedisponuje možností červeného či infračerveného "přisvícení" a následného zaostření. Díky poměrně velké světelnosti objektivu ale stačí velmi slabé osvětlení.

    Rozlišovací schopnost celého kompletu (objektiv, CCD snímač) je na vemi dobrá. Jak je z přiloženého výřezu čárového rastru v extrémním zvětšení vidět, ke slévání pixelů začíná docházet někde za hodnotou 15. Čárový rast je pro dodržení stejným podmínek fotografován ze vzdálenosti 1.9m a tloušťka čáry s číslem 20 je přesně 0.5mm.




Hledáček
    Fotoaparát má dva hledáčky. Prvním je průhledový hledáček s dioptrickou korekcí, kterým lze posoudit úhel záběru a kompozici. U průhledového hledáčku se ovšem nelze vyhnout paralaxe, nejedná se totiž o zrcadlovku a hledáček se prostě "dívá" trochu jinam než objektiv, i když vzdálenost osy hledáčku od osy objektivu je v tomto případě pouhých 26mm (u C-2 byla dokonce jenom 19mm), takže výsledná paralaxa je při běžných záběrech zanedbatelná.

    Druhým hledáčkem je poněkud hrubozrnný barevný displej s pouze 61000 body, umístěný na zadní stěně fotoaparátu. Jedině v tomto hledáčku je pak možno posoudit úhel záběru při zapnuté digitální transfokaci nebo zaostření. Barevný displej umožňuje zobrazit pořízený záběr nebo celkem 4, 9 či 16 zmenšených záběrů najednou. Pořízený záběr je možné si na dispeji zvětšit 1.5x, 2x, 2.5x, 3x, 3.5x nebo 4x, posouvat jej a porovnat tak např. správnost zaostření v různých místech záběru.

    Po přepnutí do nastavovacího režimu umožňuje tento displej pomocí přehledného menu systému nastavovat veškeré parametry přístroje a ovládat různé operace. Ve většině případů je to jediný způsob nastavení některých parametrů, protože přístroj obsahuje pouze minimum ovládacích tlačítek.

    Vynikající možností je pak schopnost uchovat kompletní nastavení všech parametrů přístroje i po vypnutí fotoaparátu nebo naopak přepnout přístroj na automatické nastavování (reset) továrních parametrů po každém jeho zapnutí.

Expozice
    Fotoaparát má k dispozici clonová čísla od 2.9 do 8.6 a expoziční doba se pohybuje od 2s až po 1/1000 sekundy. Citlivost je možno nastavit na hodnoty ISO 100, 200 a 400 nebo automatické nastavení. Zpoždění závěrky vzhledem ke stisku spouště je velmi krátké, téměř neznatelné.

    Expozici lze ovlivňovat až o +/-2EV v krocích po 1/2EV, jinak je možno do parametrů expozice zasáhnout pouze volbou některého z programů (portrét, krajina, noční scéna, atd.). Parametry expozice může přístroj měřit buďto TTL systémem integrálně (ESP) z celé plochy záběru nebo bodově ze středu záběru. Vyvážení bílé barvy probíhá buď automaticky nebo je možno vybrat jednu ze čtyř přednastavených hodnot (sluneční osvětlení, zatažená obloha, zářivka a žárovka).

    Fotoaparát je možno přepnout také do režimu sekvenčního snímání (kromě formátu TIFF), ve kterém je schopen pořídit od 5 do 40 záběrů (záleží na nastaveném rozměru a kvalitě snímků) v rychlém sledu za sebou rychlostí přibližně 1.2 záběru za sekundu. Režim sekvenčního snímání je možno zvolit i s automatickým ostřením každého snímku zvlášť, prodlevy mezi jednotlivými záběry se ovšem výrazně prodlouží. Jednotlivou expozici (nikoliv sekvenci snímků) lze také spustit samospouští s prodlevou 12 sekund.

    V menu přístroje je možno dodatečně upravit pořízený snímek na černobílý nebo také posunout jeho barevného podání do teplého hnědého nádechu (sepia).

    Zajímavou hříčkou je možnost pořídit dva různé záběry do jednoho jediného snímku. Nejedná se ale o klasickou dvojexpozici, ale o exponování prvního záběru do levé poloviny snímku a druhého pak následně do pravé poloviny výsledného snímku.

Senzitometrická charakteristika
    Nevídanou možností ve srovnání s klasickými fotoaparáty je možnost nastavení senzitometrické charakteristiky CCD snímače (jejího sklonu) a tím ovlivnění způsobu převodu jasů na elektrický náboj. Tento parametr se nazývá gradace a u fotochemických materiálů byl dán vlastnostmi emulze a nezbylo tedy, než měnit film ve fotoaparátu. Strmější gradace znamená vyšší kontrast a naopak. Je tedy možné nastavit měkkou gradaci (nižší kontrast) např. při portrétování a vzápětí bez problémů přepnout na gradaci normální nebo tvrdou pro fotografování jiného tématu.

Videokamera
    Po přepnutí do režimu "videokamera" je fotoaparát schopen nahrávat videozáznam ve formátu Quick Time Motion JPEG rychlostí 15 snímku za sekundu s rozlišením 320x240 nebo 160x120. Maximální délka souvislého videozáznamu je pak podle nastaveného rozlišení 32 sekund (320x240) nebo 150 sekund (160x120). Pořízený videozáznam je pak možno přímo ve fotoaparátu prohlížet. Na kartu s kapacitou 64MB se tak vejdou (podle nastaveného rozlišení) celkem 3 nebo až 14 minut videozáznamu.

Paměť fotoaparátu
    Fotoaparát používá k uchování pořízených záběrů výměnnou kartu Smart Media (SM). Maximální počet uchovaných záběrů pak závisí pochopitelně na tom, jakou kapacitu karty použijeme a jaké rozměry, případně jakou kvalitu snímků zvolíme. Na kartu s kapacitou 64MB je možno uložit v extrémním případě buďto pouze 7 snímků o rozměrech 1984x1488 bodů ve formátu TIFF nebo naopak až 650 snímků formátu JPEG o rozměrech 640x480 bodů s vyšším stupněm komprese.

    Snímky formátu JPEG maximálních rozměrů a s nastavenou nejmenší kompresí mají velmi dobrou kvalitu a velikost pořízeného souboru dat se pohybuje kolem hodnoty 2MB na jeden záběr. Na následující fotografii je možno posoudit kvalitu zobrazení jak na zmenšeném snímku, tak po kliknutí i na jeho originálu.




Zábleskové zařízení
    Vestavěný vyskakovací blesk má směrné číslo 9.8 (při citlivosti ISO 100). To znamená, že při plně otevřené cloně objektivu (2.9) je maximální dosah blesku 3.4 metru. Vzdálenost výbojky blesku od osy objektivu činí 44mm, což poměrně příznivě zvětšuje paralaxu a snižuje tak pravděpodobnost vzniku efektu červených očí. K dispozici je režim rychlých předzáblesků pro zúžení zornic fotografovaných osob a tím dalšího snížení možnosti vzniku jevu červených očí.


Možnosti propojení
    Zdířka na boční stěně fotoaparátu slouží k připojení externího síťového napájecího adaptéru. Pod odklopným víčkem na téže boční stěně fotoaparátu jsou další 2 zdířky. Jedna umožňuje přes USB rozhraní (Storage Class) propojit fotoaparát například s počítačem nebo s tiskárnou, zatímco druhá zdířka je video výstupem, díky němuž lze pořízené záběry prohlížet například na obrazovce TV přijímače nebo nahrávat na videorekordér.