Fotoaparát E-10 je pravá digitální zrcadlovka s CCD snímačem, který obsahuje celkem 4 mil. obrazových buňek a maximální rozlišení snímače je 2240x1680. Jedná se o profesionálních přístroj, který vychází ze známého C-2500L a má mnoho vlastností podobných. Ergonomicky byl dotažen takřka k dokonalosti a většinu parametrů lze pohodlně ovládat a měnit, aniž by fotograf musel odtrhnout oko od hledáčku. Důmyslný systém všelijakých zarážek a výstupků u všech pohyblivých součástí dává tušit, že fotoaparát přežije i velmi tvrdý náraz. Masivní tělo z titanové slitiny a vysoká světelnost čtyřnásobného transfokátoru se ale neblaze podepsaly na zvýšené hmotnosti celého přístroje. Váží bez baterie a karet téměř přesně 1kg.



Napájení a spotřeba
    K napájení fotoaparátu je možno použít čtyři tužkové články (NiCd, NiMH, alkalické) nebo dva lithiové bateriové bloky CR-V3. K fotoaparátu lze pomocí stativového závitu připevnit navíc externí bateriový blok (LiPo) s rukojetí a samozřejmě jako obvykle i externí síťový adaptér. Údaj o datumu drží vestavěná mangan-lithiová baterie, ke které ovšem není přístup. Odběr proudu z tužkových článků se za normálního provozu pohybuje kolem hodnoty 240mA, takže NiMH články s kapacitou 1600mAh mohou teoreticky vydržet 6-7 hodin. Ovšem opravdu teoreticky, protože po delší době nečinnosti, kterou je možno nastavit od 1 do 10 minut, přejde fotoaparát do režimu spánku, při kterém odebírá z baterie proud o velikosti pouze 1.1mA. Stiskem libovolného tlačítka pak dojde během asi 4 sekund k "probuzení" a fotoaparát je opět připraven k expozici. Trvá-li stav spánku déle než 1 hodinu, přejde fotoaparát automaticky do stavu úplného vypnutí. Aktivace ze stavu úplného vypnutí trvá přibližně 4.5 sekundy.

    Rozsvítíme-li barevný displej např. pro prohlížení pořízených záběrů nebo pro nastavení některých parametrů v menu systému, vzroste spotřeba na 490mA. Ovšem přepneme-li tento displej jako druhý hledáček, vyšplhá se spotřeba dokonce až na 810mA. Po úplném vypnutí fotoaparátu pak teče do přístroje pouhých 0.03mA, což je tak malá hodnota, že je zbytečné vyjímat články z přístroje při jeho delším nepoužívání.

CCD snímač
    Snímacím světlocitlivým prvkem přístroje je prokládaný CCD snímač vybavený funkcí redukce šumu s celkem 4 mil. obrazových buněk, z nichž využitelných je přibližně 3.76 mil., přesněji 2240x1680. Toto je současně maximální rozlišení použitého CCD snímače. Při nastavení maximálního rozlišení je možno volit mezi formáty obrázku JPEG, TIFF bez komprese a speciálním formátem RAW. Zatímco snímek v maximálním rozlišení ve formátu TIFF bez komprese má velikost téměř 13MB, tentýž snímek ve formátu RAW zabírá přibližně 8MB. Další nastavitelná nižší rozlišení 1600x1200, 1280x960, 1024x768 a 640x480 s třemi různými stupni komprese (2.7, 4 a 8) jsou pak již pouze ve formátu JPEG. Na kartu s kapacitou 64MB lze tedy uložit od 5 snímků té nejvyšší kvality až po asi 800 snímků kvality nejnižší.

Objektiv
    Transfokátor fotoaparátu dovoluje měnit ohniskovou vzdálenost od 9 do 36mm, v přepočtu na kinofilm od 35 do 140mm (4x), jedná se tedy o čtyřnásobný Zoom. Maximální světelnost objektivu je 2, při nastavení nejdelší ohniskové vzdálenosti objektivu pak klesne na 2.4, což je rozdíl pouhé poloviny clonového čísla. Zdvih transfokátoru je pouze ruční, nikoliv elektrický a objektiv je pevně zabudován v těle fotoaparátu a není jej tedy možno vyměňovat. K prodloužení ohniskové vzdálenosti je možno na objektiv nasadit předsádky (tele-konvertory), které násobí nejdelší ohniskovou vzdálenost objektivu 1.4x (tedy 200mm, světelnost klesne na 2.4) nebo 3x (tedy 420mm, světelnost klesne na 2.8). Naopak k rozšíření úhlu záběru slouží zase širokoúhlá předsádka (wide-konvertor), která beze změny světelnosti zkracuje ohniskovou vzdálenost objektivu 0.8x, tedy přibližně na ekvivalent 28mm. Předsádky nejsou součástí fotoaparátu a je nutno je dokoupit zvlášť.

    Zaostření je možno buďto svěřit zaostřovací automatice, která se aktivuje lehkým namáčknutím spouště nebo ostřit ručně. Výsledné zaostření je pochopitelně v TTL hledáčku ihned vidět a pokud si tuto možnost fotograf zapne, pak i pípnutím slyšet. Po vypnutí automatického zaostřování je možno zaostřovat ručně otáčením prstence přímo na objektivu. Při nastaveném režimu "Macro" je objektiv schopen zaostřit od vzdálenosti 20cm. Protože zaostřovací automatika kombinuje metodu infračerveného měření současně s vyhodnocením zaostření pomocí kontrastu obrazu na CCD snímači, může automatické zaostřování probíhat dokonce i v úplné tmě. Je to překvapující, ale ostření skutečně funguje i ve tmě na libovolnou vzdálenost.

    Rozlišovací schopnost celého kompletu (objektiv, CCD snímač) je vynikající. Jak je z přiloženého výřezu čárového rastru v extrémním zvětšení vidět, ke slévání pixelů začíná docházet někde za hodnotou 15. Pro zachování stejných podmínek měření byl objektiv při expozici nastaven na úhel záběru 40° (přibližně ekvivalent ohniskové vzdálenosti 50mm) a clona naplno otevřena. Ještě pro úplnost - čárový rast je fotografován ze vzdálenosti 1.9m a tloušťka čáry s číslem 20 je přesně 0.5mm.




Hledáček
    Fotoaparát má k dispozici dva plnohodnotné TTL hledáčky. Prvním je optický TTL hledáček s dioptrickou korekcí, ve kterém je kromě posouzení zaostření, kroužku měřicího pole a malého obdélníčku zaostřovací zóny k dispozici rovněž celá škála užitečných údajů od clonového čísla přes expoziční dobu až po např. stav blesku. Hledáček zobrazuje 95% skutečné plochy snímku a všechny hodnoty jsou k dispozici v dolní části jeho zorného pole. Tytéž hodnoty je možno samozřejmě odečítat i na malém LCD displeji na horní straně fotoaparátu nebo na barevném TFT displeji na zadní stěně. I přes vysokou světelnost objektivu je obraz v optickém hledáčku o něco málo tmavší než u fotoaparátu Olympus C-2500. Zřejmě je část světla odváděna na CCD snímač i mimo dobu expozice. Jinak by totiž nemohl fungovat druhý hledáček.

    Druhým TTL hledáčkem je pak elektronický barevný TFT displej se 118000 body, na kterém je možno vidět obraz přes objektiv stejně jako v hledáčku optickém. Umožňuje rovněž zobrazit už pořízený záběr nebo až 9 zmenšených záběrů najednou. Pořízený záběr je možné si na dispeji zvětšit 2x nebo 4x, dokonce jej i na displeji posouvat a porovnat tak např. správnost zaostření v různých místech záběru. Celý displej lze vyklopit o 20° směrem dolů nebo o 90° směrem nahoru. Vyklopení displeje je neocenitelnou pomocí při fotografování např. ze země nebo naopak přes hlavy davu, kdy stačí fotoaparát otočit vzhůru nohama a zvednout do výšky.

    Po přepnutí do nastavovacího režimu umožňuje barevný displej pomocí přehledného menu systému nastavovat veškeré parametry přístroje a ovládat různé operace.

Expozice
    Fotoaparát má k dispozici 15 hodnot clonových čísel (2 až 11) odstupňovaných po 1/3, tři hodnoty citlivosti (ISO 80, 160 a 320) a celkem 39 expozičních časů (včetně "B") odstupňovaných rovněž po třetinkách. Expoziční doba se pohybuje od 8 sekund až po 1/640 sekundy. Tady nastává mírné zklamání oproti např. C-2500L, který uměl zkrátit expoziční dobu až na desetitisícinu sekundy. Je to prostě daň za použití lacinějšího prokládaného CCD snímače. Nejkratší expoziční doba 1/640 sekundy (manuál uvádí dokonce pouze 1/500s) posunuje využití fotoaparátu mimo oblast reportážní fotografie. Zpoždění závěrky vzhledem ke stisku spouště je skutečně nepatrné, výrobce udává v manuálu hodnotu 60ms.

    Expozici lze ovlivnit až o +/-3EV v krocích po 1/3EV. Parametry expozice je možno měřit TTL systémem bodově ve středu záběru (1.2% plochy), se zdůrazněným středem (asi 4% plochy) nebo integrálně (ESP) z celé plochy záběru. Kromě úplné automatiky lze volit mezi režimem s prioritou clony (hodnotu clonového čísla si fotograf zvolí ručně), režimem s prioritou času (expoziční dobu si fotograf zvolí ručně) a plně manuálním režimem, ve kterém je možno ručně nastavit jak clonové číslo, tak i expoziční dobu. Všechny parametry expozice mohou být zobrazovány v optickém hledáčku, na malém displeji na horní straně fotoaparátu nebo na barevném displeji na zadní stěně fotoaparátu. Přidržením tlačítka může fotograf naměřené hodnoty expozice "zaaretovat" (např. po změření světla na obličeji) a pak třeba změnit kompozici záběru beze změny hodnot expozice.


    K pořízení časovaných záběrů slouží zabudovaný časovač, pomocí kterého lze nastavit automatické spouštění expozice v intervalu 1 minuta až 24 hodin s přesností na 1 minutu. Fotoaparát pak opakuje jednotlivé expozice tak dlouho, dokud se např. nevyčerpají baterie nebo nezaplní paměťová karta.

    Vyvážení bílé barvy probíhá buď automaticky nebo je možno vybrat jednu ze sedmi přednastavených hodnot v rozmezí 3000-7500K. Třetí možností je barevnou teplotu referenční bílé změřit fotoaparátem při daném osvětlení, a to namířením fotoaparátu na např. bílý list papíru.

    Díky vestavěné vyrovnávací paměti je možno fotoaparát přepnout do režimu sekvenčního snímání, ve kterém je schopen pořídit až 4 snímky v rychlém sledu za sebou rychlostí 3 záběry za sekundu. Jednotlivou expozici (nikoliv sekvenci snímků) lze také spustit samospouští s prodlevou 12 sekund nebo pomocí dálkového ovladače s prodlevou asi 2 sekundy. Dálkový ovladač dovoluje kromě spuštění jednotlivé expozice navíc měnit i ohniskovou vzdálenost transfokátoru a v režimu prohlížení pořízených záběrů posouvat snímky jeden za druhým a měnit jejich zvětšení. Konektor na těle fotoaparátu dovoluje připojit i kabelovou (nikoliv klasickou drátěnou) spoušť, která se uplatní zejména při záběrech s dlouhou expoziční dobou ze stativu. Bezdrátovým dálkovým ovladačem lze totiž spustit expozici pouze tehdy, stojíme-li před objektivem.

    Snímky JPEG pořízené s maximálním rozlišením mají i s nastaveným vyšším stupněm komprese (1/4) vynikající kvalitu a velikost pořízeného souboru JPEG se přitom pohybuje kolem hodnoty 1.7MB na jeden záběr. Na následující fotografii je možno posoudit kvalitu zobrazení jak na zmenšeném snímku, tak po kliknutí i na jeho originálu.




Histogram
    Vynikající možností fotoaparátu je schopnost zobrazení histogramu každého pořízeného záběru. Fotograf má tak objektivní a přesnou informaci o tom, není-li záběr přeexponován nebo naopak podexponován a jestli není potřeba pořídit záběr znovu s eventuelní korekcí expozice.

Bracketing
    V obtížných světelných podmínkách dojde uplatnění funkce Bracketing, která umožňuje pořídit vždy 3 záběry (např. v rychlé sekvenci za sebou), přičemž pro každý z nich je automaticky posunuta hodnota expozice o předem nastavenou hodnotu. Tento posun může být 1/3EV, 2/3EV nebo 1EV. Znamená to, že první záběr z trojice je podexponován o hodnotu tohoto posunu, druhý naopak o tuto hodnotu přeexponován a třetí je exponován bez kompenzace. Pak už stačí např. podle histogramu jenom vybrat ten nejlépe exponovaný.


Senzitometrická charakteristika
    Nevídanou možností ve srovnání s klasickými fotoaparáty je možnost nastavení senzitometrické charakteristiky CCD snímače (jejího sklonu) a tím ovlivnění způsobu převodu jasů na elektrický náboj. Tento parametr se nazývá gradace a u fotochemických materiálů byl dán vlastnostmi emulze a nezbylo tedy, než měnit film ve fotoaparátu. Strmější gradace znamená vyšší kontrast a naopak. Je tedy možné nastavit měkkou gradaci (nižší kontrast) např. při portrétování a vzápětí bez problémů přepnout na gradaci normální nebo tvrdou pro fotografování jiného tématu.

Paměť fotoaparátu
    Fotoaparát má k dispozici celkem tři druhy pamětí. Zabudovaná interní vyrovnávací paměť (buffer) je schopna pojmout až 4 snímky, aniž by se muselo čekat na jejich úplné uložení do některé ze dvou pamětí výměnných. Fotograf má tak možnost pořizovat jednotlivé záběry poměrně rychle za sebou bez ohledu na momentální stav procesu ukládání dat do paměti. V přestávkách mezi záběry je vyrovnávací paměť rychle vyprazdňována ukládáním dat na výměnnou kartu Smart Media (SM) nebo Compact Flash (CF) typ I a II. Každá z těchto karet má ve fotoaparátu svůj vlastní slot, takže mohou být zasunuté obě najednou. Otevírá se tím další možnost - kopírování dat z karet typu SM na karty typu CF a obráceně.