Vyzvídá malý Yetti na starém Yettim při požírání dalšího uloveného člověka, proč se musí před lidmi tak pečlivě skrývat a když je loví, musí se k nim nepozorovaně přikrást zezadu.
"Vždy když někoho vyslídíme, tak nám tady v horách nikdy neuteče, nemůže nás přeprat, protože i nejsilnější je mnohem slabší než já, stejně je nakonec všechny sníme a nikomu tedy nemůžou nic říct. A taky ..."
Starý Yetti olízne spokojeně stehenní kost a přeruší mladého: "Víš chlapče, všechno co jsi říkal je pravda, ale je lepší, když nás opravdu než je ulovíme nevidí, protože posraný už nejsou zdaleka tak chutní!"